Diskuse:Česká architektura doby lucemburské

Nevidím smysl přepisovat do Wikipedie obsahy knih

Prosím vysvětlit, jaký význam pro Wikipedii má opsání obsahu (rejstříku) knihy. Jako laik v oboru historie vidím článek spíš na urychlené smazání. --Leotard (diskuse) 25. 5. 2016, 08:57 (CEST)

To je možné. Viděl jsem ale podobné články o knihách s výčtem osob, o kterých pojednávají s odkazy na jejich osobní hesla. Pozoroval jsem také, že tyto články o knihách nemají zatím žádnou ustálenou formu. Podnícen jsem přitom byl zejména malým zájmem o téma knihy dnes, v tom slavném lucemburském roce. Svým způsobem hledám také způsob a cestu, jak motivovat třeba lidi k vylepšování hesel o stavbách doby lucemburské na Wikipedii, často velmi problematických. Rejstřík jsem tedy zařadil jako základní přehled staveb té doby a snad vodítko námětů k nějaké kolektivní práci i pro Wikipedii. Knihu jsem zvolil proto, že patří k tomu nejlepšímu, co u nás v boru historické architektury vzniklo. Ale smazání mi nevadí. Archivuji si to a použiji jinde. Díky za připomínky. --MONUDET (diskuse) 25. 5. 2016, 09:08 (CEST)

Chtěl bych také zjistit, zda by na Wikipedii nemohlo existovat nějaké druhé žití knih. Komentáře, doplňky u odborných publikací (odkazy na publikované reakce a recenze, nové související poznatky apod.). Nic takového totiž vlastně nikde nevidím. Sice tu a tam některé bibliografické služby umožňují přidávat recenze, ale to je izolované, někdy duplicitní, minimálně se o tom ví. Tak vlastně do jisté míry takové možnosti občas vydatně využívají třeba sami autoři v podobě stránek na Facebooku. Ohlas je výběrový, ale bývá značný. Netrvám na tom, že by takovou službu musela poskytovat Wikipedie, ale mohlo by to mít i přednosti. Tak nic. --MONUDET (diskuse) 25. 5. 2016, 11:01 (CEST)

Nevím jak to chodí mezi příznivci historie a architektury. Moje parketa jsou spíše dopravní prostředky a silnoproudá elektrotechnika, konkrétně elektroinstalace. Tou silnoproudou elektrotechnikou se dokonce zabývám i ve svém civilním životě - mimo Wikipedii. Ovšem jestli jsem se za ty roky zájmu o Wikipedii o něčem přesvědčil, tak je to fakt, že to co chci na Wikipedii mít, tam musím napsat. Sám. Osobně, z vlastní klávesnice. Dokonce ani založení pahýlu nikoho nemotivuje. Setkal jsem se i s názorem: proč rozšiřovat pahýl, když už existuje. Prostě někteří se ženou jen za vyšším počtem článků, kompletnost a smysluplnost obsahu je netrápí. Podle mého osobního názoru by bylo zajímavější založení alespoň stručných článků o těch stavbách, než tvorba seznamů, ke kterým se nikdo nevrátí. Na druhou stranu, každý investuje do Wikipedie svůj čas a námahu. --Leotard (diskuse) 25. 5. 2016, 12:03 (CEST)

Tady mi trochu šlo o to, že jsem konstatoval v řadě případů výskyt vážných nepřesností v heslech o stavbách v ČR z doby Lucemburků. Přitom vím, že se tím dosti lidí zabývá i roky. Ne jen letos, jaksi na povel. Ale publikují "seriózně" - články, knihy... Ale hesla sem často píší i studenti (ČVUT). Čili jsem v rámci jakéhosi tápání, zda by se něco nedalo (např.) pro různé aktualizace udělat, zkusil i stránku knihy na Wikipedii. Postupoval jsem přitom celkem podobně, jak jsem to již u některých zařazených knih viděl. Říkal jsem si, že bych totiž mohl takto na informace o knize celkem logicky odkazovat z jiných míst. Rejstřík by se mohl doplnit o odkazy a mohl by být i osnovou článku o architektuře doby lucemburské na Wikipedii, či podkladem k vytvoření takové kategorie apod. Ale vlastně jsem si možná z Wikipedie takto trochu dovoleně udělal testovacího králíka. Hovořil jsem ale během let s různými kolegy z oboru architektury a zdálo se, že na způsob, jak jsem uváděl výše, by smysl takových stránek knih nevylučovali. Čili se pro mě smazáním vlastně nic neděje, jen bude ideální, když si z toho dovedu vzít náležité poučení. Čili díky za Váš čas. --MONUDET (diskuse) 25. 5. 2016, 12:48 (CEST)

Tak ohledně nepřesností v článcích, platí to, co zmiňuje kolega - kdo u exotičtějších témat pozná nepřesnost a neopraví ji, pravděpodobně se s ní setká i napřesrok. Bohužel. Opravovatelů a psavců je málo... Máte-li přístup k literatuře k tématu a nemáte-li čas a síly k doplňování článků, pomohlo by i uvedení patřičné literatury na konec článků do oddílů Literatura, nebo u online-článků do Externích odkazů.

Ohledně "druhého žití knih", odkazy na významné recenze jistě do závěrečných sekcí článků (Literatura, Externí odkazy) patří, to jak byla kniha hodnocena, jaký vliv měla a zda a čím byla překonána, by v článku také mělo být. Jak se to snažíme naplňovat, ukazují články o knihách mezi dobrými a nejlepšími články.

Co se týče české architektury doby lucemburské, opsaný rejstřík by neměl být základem encyklopedického článku o knize.. Jak jsem pochopil cíl vašeho snažení, myslím, že vhodnější výchozí bod by bylo - vedle článku o knize - založení článku "Česká architektura doby lucemburské" (nebo s nějakým vhodnějším názvem) o architektuře, který by rozšířil a zpřesnil příslušnou kapitolu z Gotická architektura v Česku a v němž by významné stavby byly uvedeny v o kus větším množství než v uvedené kapitole. Takový článek by mohl fungovat jako rozcestník po stavbách lucemburského období a být základem pro další práci. --Jann (diskuse) 25. 5. 2016, 19:08 (CEST)

Díky. To máte pravdu. Říkám, že jsem vyšel i z porovnání s tím, co už je (kniha o francouzské fotografii je vlastně rozcestník na hesla francouzských fotografů). Ale uvažoval jsem už právě o vytvoření stránky s tabulkou památek s obrázky a odkazy na hesla (jak je to v seznamech kulturních památek, seznamech staveb od architektů, co dělá gampe apod.). Zkusím sebrat trochu sil a začít s tím, a třeba se někdo přidá. Tak tuto stránku dejte klidně pryč. A díky za čas a náměty či výstrahy :-). --MONUDET (diskuse) 25. 5. 2016, 19:32 (CEST)

Ale s těmi závadami článků o stavbách je to o dost složitější, protože některé se nedají jen drobně korigovat. Nemusím být konkrétní? Díky. --MONUDET (diskuse) 25. 5. 2016, 19:34 (CEST)

Těžko poradit jen tak obecně, nicméně, pokud máte kvalitní zdroje - což zřejmě máte - a články potřebují radikální zásah, tak nekorigujte drobně, ale mohutně... Když ukážete, které heslo máte na mysli, můžeme se bavit konkrétněji.

Francouzští fotografové - no, takové věci jsou otázkou míry, kdyby v seznamovité kapitolce těch Francouzů byla stovka, taky by se někdo ozval...

A tahle stránka se pryč dávat nemusí, ubere se seznam, přidá infobox a třeba něco ve smyslu "navázaly na ni a překonaly ji knihy XY a ZV", opatří odkazem na zdroj toho hodnocení a článek může žít.. --Jann (diskuse) 25. 5. 2016, 21:02 (CEST)

Nevidím žádný problém v tom, aby se část článku vyměnila za jinou, kvalitněji zpracovanou. CTRL-C a CTRL-V funguje i na Wikipedii. Tuším, že jsem to sám kdysi udělal, když jsem zjistil, že opravovat po jednotlivých slovech by bylo příliš pracné. Ačkoli mi historie architektury nic moc neříká, jsem rád, že existuje možnost téma posunout dál. Jak jste si jistě všimli, snažil jsem se rozproudit diskuzi, oficiální návrh na smazání článku jsem nepsal. Wikipedie není z papíru - může obsahovat i články, které zatím nejsou tak dokonalé, jak by zasloužily. --Leotard (diskuse) 26. 5. 2016, 09:29 (CEST)

K ilustraci problematiky stránka knihy Meziválečná architektura Střešovic. Tak nějak bych to chápal i já - jakože stránka knihy je místem pro umístění odkazů na recenze, upozornění na nové objevy apod. A v neposlední řadě také obsahu (ten není až tak významný), ale i rejstříku, a to jako efektivního rozcestníku na články Wikipedie související s tématem. Podle mého je to myšlenkově velký bonus, protože se vytvoří podnět k návštěvě článků a velmi pravděpodobně i k jejich korekturám. Já se tím zabývám proto, že mě podobné řešení již přišlo vhodné i u jiných témat. Zatím si zkouším na pískovišti přijít na kloub tomu, jak optimálně uspořádat tabulku odvozenou z rejstříku, ale samozřejmě posléze také aktualizovanou apod. Samozřejmě je možné připojovat odkazy na články samostatně, asi nejlépe tak, že se paralelně provozuje stejnojmenná kategorie. Ale tím si nejsem úplně jistý. --MONUDET (diskuse) 27. 5. 2016, 21:52 (CEST)