Diskuse:Ústavní soud Republiky Slovinsko

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dobrý den, své recenze provádím v bodech postupným čtením. Mějte proto prosím strpení, pokud budu upozorňovat na něco co je dále v textu, až se k tomu dostanu tak to škrtnu. Jinak připomínky recenzenta nemusí být stoprocentní pravdou. Pokud se domníváte, že se recenzent mílí, můžete to vyargumentovat. Tak tedy:

  • zběžně:
    • VyřešenoVyřešenonějaká literatura a více externích odkazů by nebylo?
  • po přečtení:
    • VyřešenoVyřešenopokud je na článek odkazováno v textu, není třeba ho dávat do souvisejících
    • VyřešenoVyřešenoco označuje zkratka SR? Zkratky při prvním výskytu rozepisujeme a dáváme do závorky, aby jsme je v následném případě mohli jako zkratky použít; dále: SFRJ, US RS, (DEMOS by snad mohl zústat tak, kdyby jsme věděli o co se jedná),
    • VyřešenoVyřešenonevím jestli se zákony a ústavy nějak nezvýrazňují - nutno dohledat; neb o kousek dál je jeden zákon zvýrazněn kurzivou.
    • VyřešenoVyřešenočili před rokem 1963 to fungovalo z ústavou ve Slovinsku jak? možná by neškodilo doplnit i toto historické pozadí
    • VyřešenoVyřešenojaký princip dělby práce ta ústava vymezuje?
    • VyřešenoVyřešenoco si máme představit pod pojmem "neslučitelnost funkce"?
    • VyřešenoVyřešenonalinkovat vhodně výraz novel
    • VyřešenoVyřešenoco to znamená (lépe používat česká slova, nalinkovat, nebo vysvětlit do závorky): konsolidovaném, ratifikovanými
    • VyřešenoVyřešenodoplnit zdroje
    • VyřešenoVyřešenovskutku do obrázku bych zkratky nedával a hezky to rozepsal
    • VyřešenoVyřešenonezasloužil by si ten Plečnikův palác svůj článek; očividně ho ale nenavrhl Plečnik
      • VyřešenoVyřešenoten text ale nevysvětluje, proč se to jmenuje Plečnikův palác? Jen proto, že to Plečnik rekonstruoval? A Proč palác?
      • VyřešenoVyřešenoRekonstrukce budovy byla zaměřena na detail - to zní divně. Nedalo by se říct, že "při rekonstrukci Plečnik navrhl architektonické detaily uvnitř budovy"? Nebo nějak tak
    • VyřešenoVyřešenonerozumím větě: „Soudci rozhodují ve třech senátech, přičemž rozdělení činnosti se děje na bázi rozvrhu práce“ - co je senátem ve smyslu soudnictví?
    • VyřešenoVyřešenotahle ta část: Soudci Ústavního soudu skládají slib, která zní: „Přísahám na svou čest, že budu soudit v souladu s ústavou, právem a svým svědomím a že budu všemi svými silami hájit principy ústavnosti, zákonnosti a chránit lidská práva a základní svobody.“ - tam trčí jak kůl v plotě, dal bych to někam jinam
    • VyřešenoVyřešenoad předsedové co ke každému napsat pár vět?
      • VyřešenoVyřešenotypograficky je to špatně: Wikipedie:Typografické rady#Seznamy, po úpravě případně upravte i ref
      • VyřešenoVyřešenonelinkoval bych ta data, není to vůbec potřeba, když jsou navíc ta data linkována z článku
    • VyřešenoVyřešenoco kompletní výpis všech soudců?
    • ten Související článek bych zrušil a zapracoval větně "s odkazem" do oddílu Složení
    • VyřešenoVyřešenorefy nejsem schopen zkontrolovat Jakým způsobem vznikl článek?
  • na konec:
    • VyřešenoVyřešenorozšířit úvod, úvod by měl v jednoduchosti shrnovat celý článek
    • VyřešenoVyřešenozkontrolovat odkazy jestli odkazují kam mají
    • VyřešenoVyřešenov referencích se zbytečně opakují odkazy na lidi

Recenze část první (re)[editovat zdroj]

Zdravím a moc děkuji za podněty a připomínky :)

  • Literatura a zdroje
Bohužel to, co je v článku je vše, co jsem k tématu našel. Přijde mi zbytečné dávat linky na nějaké anglické články, které jsou jen opisem ústavy a nic nového nedávají. V českých podmínkách vím, že existuje článek v Právníkovi z roku 1991, který se věnuje ÚS SFRJ a (velmi) okrajově i republikovým soudům. K tomu Právníkovi bych se mohl dostat, ale bude to chvilku trvat.
V tom případě by se to mohlo udělat jako v článku Prvosenka jarní, kdy je stěžejní literatura, kterou je refováno umístěna v sekci literatura. Technicky se to řeší tak, že se do refu přidá atribut group s nějakým parametrem (viz <ref group="L"> <references group="L"/>) A nebo vyberte z referencí tu nejdůležitější literaturu, která by téma ještě rozšiřovala, nebo popisovala jinými slovy a přepište to do literatura.--Juan de Vojníkov 6. 2. 2010, 08:58 (UTC)
Nakonec jsem udělal výběr. Ta věc s tím group je zajímavá, to někde použiju :)--Taavetti 7. 2. 2010, 01:16 (UTC)
No to víte. A myslím si, že těch skupin může být toliko, kolik hodnot dokážete pro ten atribut vymyslet.:-)--Juan de Vojníkov 7. 2. 2010, 17:22 (UTC)
  • Související
Do souvisejících jsem dal odkaz na seznam soudců US RS. Link na článek, jenž je odkazován z textu, jsem dal pryč.
Já bych ten odkaz nechal na konci, mě to přijde víc viditelnější, ale nevím. V tom textu mi přijde, že by se to ztrácelo.--Taavetti 7. 2. 2010, 22:08 (UTC)
  • Zkratky
Zkratky jsem vypustil (resp. nahradil slovy), v případě US RS byla zkratka hned v první větě, tu jsem tam nechal. Jen pro úplnost: SR byla socialistická republika.
Dobře díky, toho jsem si nevšiml.--Juan de Vojníkov 6. 2. 2010, 08:58 (UTC)
  • Zákony
I články z portálu právo většinou zákony nějak nevyznačují (možná je to nedůslednost nebo absence pravidla, nevím). Kurzívou jsem to tam dal, aby to bylo lépe vidět.
Nikde jsem to nenašel, tak to považujme za vyřešené. Přesto jsem podal dotaz zde: Wikipedie diskuse:Typografické rady#Zvýrzňování zákonů. Jinak ten portál Právo je v dosti neutěšeném stavu!--Juan de Vojníkov 6. 2. 2010, 08:58 (UTC)
  • Ústava 1963
V roce 1963 byla přijata federální ústava a poté i ústavy republikové, které z lidové demokracie učinily socialistickou federaci (resp. republiky). Spíš než do tohoto textu bych udělal článek k ústavnímu vývoji SFRJ (FNRJ), ale to bude nějaký čas trvat, ať to není zbrklé nebo pahýl.
Ale i přesto bych se přimlouval o jednu či dvě větičky o tom co bylo před rokem 1963.--Juan de Vojníkov 6. 2. 2010, 08:58 (UTC)
Rozšířeno, popsána situace i stav před 1963.--Taavetti 7. 2. 2010, 01:16 (UTC)
  • Dělba práce (dělba moci)
Tady se přiznám, že jsem se trochu zarazil. Socialistické ústavy zaváděly princip dělby práce - proto i Ústava ČSSR nebyla členěná jako dnes po "mocích", ale po institutech. Na vrcholu stál nejčastěji parlament. V tom 1991 se princip dělby práce nahradil principem dělby moci (na exekutivu, judikativu, legislativu), což jsem v textu rozepsal, jsou tam linky, takže je to dohledatelnější.
  • Neslučitelnost funkce
Ta neslučitelnost (nezpůsobilost nabýt určitou funkci v důsledku výkonu funkce jiné) je rozepsána v odst. 2 sekce Složení („Funkce ústavního soudce je neslučitelná zejména s funkcemi ve státní správě a samosprávě či se členstvím v politické straně.“).
No to jsem si všiml. A ale nějak jsem si říkal, že by to mohlo být zřejmé už když se to čtenáři předkládá poprvé. Co třeba (viz níže) s odkazem do té sekce? Nebo jiný nápad?--Juan de Vojníkov 7. 2. 2010, 17:22 (UTC)
Máte pravdu, že pro čtenáře to může být při prvním setkání trochu nepředstavitelné, ale všechna ostatní vymezení dále rozpracovaná nejsou, v podstatě ta věta zahrnuje jen základní okruhy, které vymezují obsahy příslušných ustanovení ústavy. Pak jsou tyto jednotlivé okruhy rozepsány, kde se to jeví vhodné: působnost v činnosti soudu, inkompatibilita v části složení atd. Udělal jsem tam linky, aby se čtenář dostal přímo k té sekci.--Taavetti 7. 2. 2010, 22:08 (UTC)
Pravda:-)--Juan de Vojníkov 15. 2. 2010, 18:58 (UTC)
  • Refy a linky
Kde se to jevilo, jako vhodné a účelné, dodal jsem linky, resp. reference.
  • Cizí slova
Ty termíny jsem se pokusil nahradit, nebo tam dát link, který to vysvětlí.
  • Obrázek
Rozepsal jsem.
  • Plečnikův palác
K tomu paláci jsem toho zase tak moc nenašel, tak jsem to dal do samostatné sekce. Nechám si poradit, jestli byste byl pro vydělení do zvláštního článku.
No tak, když jsem si to přečetl, tak jsem usoudil, že to článek asi nepotřebuje. Prostě obyčejný obytný dům, který se stal sídlem moci. Jinak já myslím, že ten odstavec stačí (výše jsem doplnil k němu ještě nějaké body). Možná, že jiný recenzent ho bude chtít zrušit, i když na druhou stranu sídlo soudu - no uvidíme.--Juan de Vojníkov 7. 2. 2010, 17:22 (UTC)
S tím „detailem“ jsem se pokusil vyhrát, ale s tím, proč se to jmenuje Plečnikův palác je trochu problém. Říkají tomu tak, zcela zjevně kvůli pozici, jakou Plečnik má (viz jeho náčrt v logu Státní rady nebo na dvaceticentové minci) a to slovo palác vyjadřuje, že se jedná o reprezentační budovu. Sice to byl obytný dům, ale patrně většího rozsahu – dnes má reprezentační fci, takže palác. Je vcelku možné, že o původu názvu nevědí ani oni...--Taavetti 7. 2. 2010, 22:08 (UTC)
Trochu jsem to upravil. Může být?--Juan de Vojníkov 8. 2. 2010, 09:02 (UTC)
Ano, může. Díky, Taavetti 8. 2. 2010, 09:57 (UTC)
  • Soudní senát
Udělal jsem odkaz, o minulém víkendu jsem upravoval civilní proces, se kterým to taky souvisí. Bude to chtít vlastní článek. V podmínkách US RS se jedná o tříčlenné senáty z ústavních soudců, v ČR jsou senáty složené z laiků (okresní soudy ve věcech sporů a jiných právních věcí z pracovněprávních vztahů) nebo také ze soudců z povolání (krajské soudy při odvolání, aj.).
  • Kůl v plotě :)
Dal jsem ho do článku Seznam ústavních soudců Republiky Slovinsko.
  • Předsedové
Tady bych si dovolil nesouhlasit. K těm předsedům jsou samostatné články, to byla první věc, kterou jsem začal dělat ještě než jsem to dal k recenzi. Ono to zabralo docela dost času, protože ani slovinská wiki k nim nic neměla (kromě toho prvního). Pokud by k nim někdo něco hledal, tak se (myslím/doufám/věřím) prokliká. Ale nechám si poradit. Díval jsem se na český ÚS a tam je taky nemají rozepsané.
A je český ÚS DS nebo NS?:-)--Juan de Vojníkov 7. 2. 2010, 17:22 (UTC)
Njn, máte pravdu... Ještě: po přečtení toho odkazu, jak dělat seznam, jsem se rozhodl přejít do vět. Ještě to přestylizuju, aby v každé větě nebyl vyměnil, vystřídal, vyměnil, vystřídal.--Taavetti 7. 2. 2010, 22:08 (UTC)
  • Rozšíření úvodu
Úvod jsem se pokusil rozšířit - na základ, který se mi jevil jako stěžejní.
  • Moc Vám děkuji za pomoc a spolupráci, kdybyste měl ještě cokoliv, nebo se Vám zapracované změny nelíbily, tak dejte vědět, on je lepší i jiný pohled. Díky a hezký víkend, Taavetti 5. 2. 2010, 22:22 (UTC)
Pozn.: UL SRS je označení jako naše Sb. (Úřední list Socialistické republiky Slovinsko). Taavetti 5. 2. 2010, 22:30 (UTC)
  • Jak článek vznikl?
Jak vznikl článek? V červenci jsem udělal seznam představitelů Slovinska. Pak jsem v srpnu psal článek Socialistická republika Slovinsko a zjistil jsem, že Slovinsko nemá vlastní portál. Tak jsem portál založil. A při té příležitosti jsem začal doplňovat články, které souvisely s tím počátečním seznamem. Právo je mi trochu bližší než politika, tak jsem začal článkem o Ústavním soudu. Základem pro jeho napsání byla samotná ústava a související právní předpisy. Ve vztahu k právním tématům obecně by to i stačilo, ale některé teoretické věci se sice dají dovodit z právního textu samotného, ale to by tady jako argument neobstálo, tak jsem využil další monografie. V mezidobí se mi podařilo zjistit, že byl vydán materiál k ústavnímu soudnictví v některých postsocialistických zemích (Vacík), tak jsem ho využil. Ústavní zákon o československé federaci z roku 1968 také zřizoval Ústavní soud, ale tento nebyl až do pádu politického monopolu aktivován – proto existují články zdůvodňující, proč vlastně není ÚS ve státech socialistické soustavy důležitý – tyto články se pak dotýkají také Jugoslávie, protože ta byla výjimkou, jež jim nalamovala ony teoretické konstrukce. V ’91 vyšel v Právníkovi nepříliš rozsáhlý článek k ústavnímu soudnictví socialistické Jugoslávie – dle mého bylo hlavním důvodem zpřístupnění této materie československé odborné veřejnosti při přípravě nové federální ústavy (ale to je okrajové). A konečně po Vašich podnětech jsem trochu hledal a zjistil, že existuje popis archivního fondu na stránkách slovinského archivu. No a kromě článku o ústavním soudu postupně doplňuji další články sekce Politický systém Slovinska. Takže tak.--Taavetti 8. 2. 2010, 09:57 (UTC)
Doplnil jsem do historie složení za SRS. Jsou to tři věty, takže nic rozsáhlého.--Taavetti 14. 2. 2010, 14:09 (UTC)
Ha, ted sem to moc dobře nepodal. Jde o to vědět že článek tvoříme z existujících údajů vlastními slovy.--Juan de Vojníkov 15. 2. 2010, 18:58 (UTC)
Já si to tak pěkně nastylizoval a Vám jde o to, jestli neopisuji... Nebojte se, text je zpracován přesně tak, jak to připouští ustanovení § 31 AZ, tedy v odůvodněné míře a upravený. A pokud je obava, že jsem si zdroje vycucal z prstu, pak mi můžete buď věřit, nebo se jít podívat do nějaké větší knihovny a ty materiály dohledat. Podívám se na ty připomínky, které jste uvedl (kontrola linků a omezení linků přes refy). Děkuji za spolupráci, Taavetti 15. 2. 2010, 19:17 (UTC)
OK. To jsem rád. Tak ještě zbývá pár bodů k dořešení. Mohl by jste se na ně mrknout?--Juan de Vojníkov 15. 2. 2010, 19:36 (UTC)
Jasné. Link (zatím červený) na docenta Šimíčka jsem zredukoval, ale v tom soupisu literatury jsem ho nechal, stejně jako Kristana, aby se to lépe dohledalo (snad to není ke škodě). Jinak v url byla jedna vada, způsobená dvěma po sobě jdoucími fragmenty "http". Trochu mám problém s rozšířením toho úvodu: co byste mi doporučil tam ještě případně dodat? To, co tam je dnes, považuji za asi nejdůležitější.--Taavetti 15. 2. 2010, 19:50 (UTC)
S těmi linky to jsme si asi nerozuměli, myslel jsem interní linky. Ty by neměli odkazovat na přesměrování ani na rozcestník. Tak jsem to trochu poupravil a už je to dle mého názoru skoro perfektní.--Juan de Vojníkov 16. 2. 2010, 14:18 (UTC)

Srdečně zdravím. Měl bych jen jednu technickou připomínku k refům, které se mi zdají mírně nadužívané. Pokud věty jdoucí bezprostředně za sebou jsou zdrojované stejným refem, myslím, že by mělo stačit tento ref umístit jen za poslední z nich. Není nutné ho dávat opakovaně za každou. (Viz např. první dvě věty v sekci Předsedové, ale i řada dalších). Jan.Kamenicek 16. 2. 2010, 01:52 (UTC)

Zdravím, děkuji za připomínku, pokusil jsem se to udělat. U [14] si nejsem jistý, tam je přesné datum a mám obavu, aby někdo za tu větu nelupl [zdroj?]. Zítra bych chtěl dát článek do nominací na NČ. Děkuji Janovi a ještě jednou i Juanovi. Taavetti 16. 2. 2010, 20:48 (UTC)
  • Co v úvodní větě místo "je zvláštní soud", dát prostě, že "je ústavní soud"? On z hlediska ostatních slovinských soudů je jistě zvláštní, z pohledu ústavních soudů ale nijak zvláštní není jedná se zkrátka o ú.s. --Elm 19. 2. 2010, 09:49 (UTC)
    • Zdravím, ten pojem zvláštní je ve vztahu k celé organizaci soudů. Všechny ústavní soudy (abych neabsolutizoval: všechny s jejichž právní úpravou jsem se setkal) a v některých zemích i soudy správní (u nás ne) jsou soudy zvláštními. Osobně bych nechal, jak je, ale pokud bude většinový názor, aby se to nahradilo, pak souhlasím. Jinak děkuji za připomínku.--Taavetti 19. 2. 2010, 12:17 (UTC)