Přeskočit na obsah

Diapolyekran

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Diapolyekran je audiovizuální technologie vyvinutá scénografem Josefem Svobodou. Spočívá v postupném, nebo i současném, promítání fotografických či kinematografických snímků na více ploch. Počet těchto ploch, stejně tak jejich tvar lze v závislosti na umělcově představě měnit.[1] Pro Světovou výstavu 1967, která se konala v kanadském Montréalu, připravil touto technikou Emil Radok představení umělecky popisující stvoření světa, během něhož na 112 krychlí o rozměrech 6 krát 6 centimetrů nechal promítat diapozitivy. Představení se promítalo v Československém výstavním pavilonu.[2] Když pak Radok roku 1968 do Kanady emigroval, pomohla mu zkušenost s tímto dílem v jeho tamních začátcích.[1]

  1. a b BLAŽEJOVSKÁ, Alena. Literární výročí – Emil Radok [online]. Praha: Český rozhlas, 2004-01-07 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. 
  2. HALADA, Jaroslav; HLAVAČKA, Milan. Světové výstavy: od Londýna 1851 po Hannover 2000. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 279 s. ISBN 80-7277-012-8. Kapitola Montreal 1967, s. 207. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Retro [online]. Praha: Česká televize, 2009-05-31 [cit. 2017-04-10]. Kapitola Expo 67. Dostupné online.