Debet (účetnictví)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Debet v účetnictví znamená Má dát (dluh) a v účetnictví představuje levou stranu účtu.[1][2] Jeho opakem je dal, které v účetnictví představuje pravou stranu účtu.

Levá strana[editovat | editovat zdroj]

Levou stranou účtu se v podvojném účetnictví rozumí:

  • při účtech aktiv ta strana, na kterou se účtuje počáteční stav a přírůstky aktiv,
  • při účtech pasiv ta strana, na kterou se účtují úbytky pasiv,
  • při konečném rozvahovém účtu ta strana, na kterou se účtuje konečný stav aktiv,
  • při účtech nákladů ta strana, na kterou se účtují vzniklé náklady,
  • při účtech výnosů ta strana, na kterou se účtuje snížení výnosů,
  • při výsledovce ta strana, na kterou se účtují náklady[3][4]

Jiné názvy[editovat | editovat zdroj]

Názvy levé strany účtu jsou má dát, strana „má dát“ (zkratka MD nebo Md), debet, debetní strana, dlužnická strana, historicky i: (strana) vzal. Zaúčtování na levé straně účtu se označuje také jako (při)psání / (za)účtování / zápis na vrub účtu (resp. starší ...na vrub účtu a historicky i ... k tíži účtu), debitování účtu (resp. méně vhodně vyúčtování účtu) nebo zatížení / zatěžování účtu (resp. historicky obtížení účtu); starší ekvivalent vrubopis se dnes již používá jen v jistých specifických významech.[2][5][6][7][8][9][10][11][12][13]

Původ názvů[editovat | editovat zdroj]

Výraz „má dát“ vznikl jako překlad středověkého latinského označení levé strany účtu používaného v Itálii, které znělo debet dare (později zkráceně „debet“), což znamená doslova „má dát“, "je povinen dát".[p 1](zdroje pozn. 1:[14][15][16]) Toto označení se původně používalo pouze v souvislosti s osobními účty pro označení té strany osobního účtu, kde se zapisovaly pohledávky účtujícího podnikatele (tedy, že zákazník podnikateli „má dát“ peníze), t.j. levé strany osobního účtu. Dnes už je výraz „má dát“ či „debet“ čistě tradiční a nemá žádný obsahový význam.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Přehled synonym používaných v souvislosti s účtováním na účet:[17][p 2]

Má dát Dal
Účt. zápisy na levé straně Účt. zápisy na pravé straně
Účt. zápisy na straně „má dát“ / MD Účt. zápisy na straně „dal“ / D
Účt. zápisy na dlužnické straně Účt. zápisy na věřitelské straně
Účt. zápisy na debetní straně Účt. zápisy na kreditní straně
Účt. zápisy na straně inkasu Účt. zápisy na straně kredit
Účt. zápisy na vrub účtu Účt. zápisy na dobru účtu
Účt. zápisy na vrub účtu Účt. zápisy ve prospěch účtu
Debitování / Zatížení účtu Kreditování účtu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Debet je 3. osoba jednotného čísla oznamovacího způsobu přítomného času slovesa dēbēre, které znamená mj dlužit, být zavázán, být povinný, mít, muset, smět. Dare znamená také i dát, darovat, určit, jednat.
  2. Další zdroje uvedené výše.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Má dať na slovenské Wikipedii.

  1. SOUKUPOVÁ, Božena; ŠLOSÁROVÁ, Anna; BAŠTINCOVÁ, Anna. Účtovníctvo. 2. vyd. Bratislava : Iura edition, 2004. (EKONÓMIA; sv. 132). ISBN 80-8078-020-X. S. 75. (slovenština)  
  2. a b MÁ DÁTI. In: JELÍNEK, Jaroslav, ed. Ekonomická encyklopedie 1 A-O. 2., přeprac. vyd. Praha: Svoboda, 1984. s. 508. (slovensky)
  3. Soukupová, S. 79-87.
  4. ÚČET. In: JELÍNEK, Jaroslav, ed. Ekonomická encyklopedie 2 P-Z. 2., přeprac. vyd. Praha: Svoboda, 1984. s. 539-543. konkrétne s. 540. (slovensky)
  5. SOUKUPOVÁ, Božena; ŠLOSÁROVÁ, Anna; BAŠTINCOVÁ, Anna. Účtovníctvo. 2. vyd. Bratislava : Iura edition, 2004. (EKONÓMIA; sv. 132). ISBN 80-8078-020-X. S. 75-76. (slovenština)  
  6. ťarcha. In: Krátky slovník slovenského jazyka. 4., dopl. a uprav. vyd. Bratislava : [s.n.], 2003. 985 s. Dostupné online. ISBN 80-224-0750-X. (slovenština)  
  7. vrub. In: Slovník slovenského jazyka. Bratislava : Vydavateľstvo SAV, 1959–1968. Dostupné online. (slovenština)  
  8. debitovať. In: Slovník cudzích slov (akademický). 2., dopl. a preprac. vyd. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 2005. 1054 s. Dostupné online. ISBN 80-10-00381-6. (slovenština)  
  9. ŠLOSÁR, Rudolf. Dejiny účtovníctva na Slovensku. 1. vyd. Bratislava : Iura edition, 2008. 234 s. (EKONÓMIA; sv. 269). ISBN 978-80-8078-227-6. S. 22. (slovenština)  
  10. BLECHOVÁ, Beata; JANOUŠKOVÁ, Jana. Podvojné účetnictví v příkladech: 2012. 12. vyd. Praha : Grada, 2012. Dostupné online. ISBN 978-80-247-4185-7. S. 12. (po česky)  
  11. http://bara.ujc.cas.cz/psjc/img.php/img/585/44411399_138048_24708_658
  12. ťarchopis. In: Veľký slovensko-ruský slovník. zv. V. T-Vú. 1. vyd. Bratislava : Veda, 1995. 695 s. ISBN 80-224-0204-4. S. 33. (slovenština)  
  13. JÁNOŠOVÁ, Dana. Daňový dobropis a ťarchopis [online]. Žilina: epi.sk, 2001-02-01, [cit. 2015-03-01]. Dostupné online. (slovenština) 
  14. debeo. In: GEORGES, Karl Ernst. Ausführliches lateinisch-deutsches Handwörterbuch. Unveränd. Nachdr. der 8., verb. und verm. Aufl. von Heinrich Georges. Darmstadt : Wiss. Buchges, 1913. dostupné online (německy)
  15. do. In: GEORGES, Karl Ernst. Ausführliches lateinisch-deutsches Handwörterbuch. Unveränd. Nachdr. der 8., verb. und verm. Aufl. von Heinrich Georges. Darmstadt : Wiss. Buchges, 1913. dostupné online (německy)
  16. dēbeō. In: PRAŽÁK, Josef Miroslav; SEDLÁČEK, Josef; NOVOTNÝ, František. Latinsko-český slovník 1. (A – K). 17., V SPN 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 354-355.
  17. SOUKUPOVÁ, Božena; ŠLOSÁROVÁ, Anna; BAŠTINCOVÁ, Anna. Účetnictví. 2. vyd. Bratislava : Iura edition, 2004. (EKONOMIE; sv. 132). ISBN 80-8078-020-X. S. 76.   (slovensky)

Související články[editovat | editovat zdroj]