Darja Stomatová
| Mgr. et Bc. Darja Stomatová | |
|---|---|
Darja Stomatová (2024) | |
| Narození | 9. ledna 1992 (34 let) Almaty |
| Občanství | Česko a Kazachstán |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | novinářka |
| Zaměstnavatelé | TV Nova Prima Česká televize |
| Ocenění | Novinářská křepelka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Darja Stomatová (* 9. ledna 1992 Alma-Ata, Kazachstán), též Stomatova, je česká novinářka pocházející z Kazachstánu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 je válečnou zpravodajkou na Ukrajině.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Kazachstánu, její otec pochází z Ruska a další kořeny má v Moldavsku, Polsku a na Ukrajině.[1] Když jí bylo pět let, její rodina se rozhodla kvůli rostoucímu nacionalismu a národnostnímu pnutí v zemi emigrovat.[2][3] Původně chtěla odcestovat do Kanady, což se nezdařilo,[4] ale nakonec díky známým, kteří odjížděli do Česka, se v roce 1997 její rodina přestěhovala do Prahy.[1][5]
V roce 2015 vystudovala bakalářský obor Studium humanitní vzdělanosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, roku 2019 bakalářský obor Politologie a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a v roce 2021 magisterský obor Žurnalistika na téže fakultě.[6]
V letech 2017 až 2020 pracovala jako reportérka na TV Nova, poté přešla do CNN Prima News. V únoru 2022, krátce před ruskou invazí na Ukrajinu, odjela na pracovní cestu do Charkova, kde točila o životě ve velkoměstě u ruských hranic, u kterých se v té době začala kumulovat ruská vojska. Od té doby se na Ukrajinu pravidelně vrací jako válečná zpravodajka. Počátkem roku 2023 přestoupila z televize Prima do České televize.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- STOMATOVÁ, Darja; SCHÜRGER, Ján. Pod štítem Charkova – Syrové svědectví z obléhaného města. Praha: Universum, 2022. 248 s. ISBN 978-80-242-8597-9.
- Barbora Maxová, David Miřejovský, Andreas Papadopulos, Jan Řápek, Darja Stomatová, Vojtěch Hönig: Zápasící Ukrajina, Praha: Argo, 2024. 257 s. ISBN 978-80-257-4403-1
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Novinářská křepelka (2024)
- Cena Ferdinanda Peroutky (2026)[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 SPISAR, Ivo. Pořád si pamatuju ten sladký pach mrtvých ruských vojáků, říká reportérka Darja Stomatová [online]. Prazska.drbna.cz, 2022-03-18 [cit. 2026-02-04]. Dostupné online.
- 1 2 HANNSMANN, Jakub. Novinářka Stomatová: Horší než válečná zóna jsou pro mě fronty na českých úřadech. Generace 20 [online]. 2024-06-20. Dostupné online.
- ↑ Poprvé v životě jsem viděla mrtvá těla a došlo mi, že je válka, říká reportérka. iDNES.cz [online]. 2022-04-01 [cit. 2026-01-11]. Dostupné online.
- ↑ ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Pak se něco změnilo a byla válka, vzpomíná reportérka po návratu z Ukrajiny [online]. Idnes.cz, 2022-03-16 [cit. 2026-02-04]. Dostupné online.
- ↑ JONÁŠOVÁ, Veronika. Před válkou jsem byla jiný člověk, změnila mě, tvrdí zpravodajka Stomatová [online]. Forbes.cz, 2023-07-05 [cit. 2026-02-04]. Dostupné online.
- ↑ PLASS, Martina. Darja Stomatová: FHS mi dala znalosti i odolnost [online]. 2023-02-27. Dostupné online.
- ↑ FINGERHUTOVÁ, ČTK, Filip Karban, Tereza. Stomatová a Šafaříková získaly Cenu Ferdinanda Peroutky. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2026-02-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Darja Stomatová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Darja Stomatová