Dardanos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dardanos
NarozeníArkádie nebo Hesperia
ChoťMyrina
Bateia
Arisbe
Chryse
DětiIlus
Zacynthus
Idaia
Deimas
Idaeus
Erichthonios[1]
RodičeZeus[2][1] a Élektra[2][1]
Funkcetrójský král
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dardanos (řecky Δάρδανος', latinsky Dardanus) je v řecké mytologii zakladatel národa či kmene Dardanů, mytický předek vládců Tróje. Byl prvním králem v Dardanii.

Jeho původ je vykládán nejednotně, převládá však verze, že je synem nejvyššího boha Dia, jeho matkou byla Élektra. Byla jednou z Plejád a říká se o ní, že její světlo bylo nejslabší, prý z jejího zármutku nad zničením Tróje.

Z vůle Diovy byl Dardanos obdařen významnými a slávou obdařenými potomky:

  • Erichthonios vládl v Dardanii hned po jeho smrti
    • nástupcem Erichthonia byl Trós
      • po něm vládl Ílos, zakladatel města Ílios či Ílium, proslaveném později jako Trója

V dalším pokolení se rod rozdělil na dvě větve:

Pak pro krásnou Helenu vypukla vleklá desetiletá trojská válka, v níž Řekové Tróju vypálili a zničili. Tím zanikla dlouhá vláda významného rodu. Anchísův syn Aineiás odvedl Dardany a trojské utečence daleko na západ. Usadili se v Itálii, tam založili nové město, předchůdce Říma.

Jméno mytického vládce Dardana je stále živé, podle něj byla nazvána úžina mezi Evropou a Malou Asií, i když předtím v bájných dobách byla nazývána Helléspontos čili „Hellino moře“ podle malé Hellé, která v ní utonula, když zlatý beran ji a jejího bratra Frixa nesl do daleké Kolchidy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Dardanus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. a b Дардан. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek X.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky