Anýzovník vonný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Daedaleopsis odorata)
Jak číst taxoboxAnýzovník vonný
alternativní popis obrázku chybí
Anýzovník vonný
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusé (Basidiomycota)
Třídahouby rouškaté (Agaricomycetes)
Řádtrámovkotvaré (Gloeophyllales)
Čeleďtrámovkovité (Gloeophyllaceae)
Rodanýzovník (Gloeophyllum)
Binomické jméno
Gloeophyllum odoratum
(Wulfen) Imazeki
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anýzovník vonný (Gloeophyllum odoratum (Wulfen) Imazeki) je nejedlý druh houby. Roste především na trouchnivějících pařezech smrků. Vyznačuje se intenzivní a výraznou anýzovou vůní.[1]

Vědecká synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Boletus odoratus var. polymorphus (Hoffm.) Pers.
  • Boletus polymorphus Hoffm.
  • Ceratophora fribergensis Humb.
  • Ceratophora odorata (Wulfen) Bondartsev & Singer
  • Daedaleopsis odorata (Wulfen) P. Karst.
  • Fomes odoratus (Wulfen) P. Karst.
  • Anisomyces odoratus (Wulf.) Pil.
  • Boletus annulatus Schaeff.
  • Boletus ceratophorus Hoffm.
  • Boletus odoratus Wulfen[2]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Klobouk 30–180 mm, zpočátku hlízovitý, pak polokruhovitý, často nepravidelný. Je bokem přirostlý nebo polorozlitý, vytrvalý, 3–12 cm široký.[3]

Povrch je žlutě až skořicově hnědý, hrbolatý, v mládí plstnatý a ve stáří holý. Staré přezimující plodnice jsou tmavohnědé až černé. [1]

Hymenofor: Rourky 5–15 mm dlouhé, vrstevnaté, s hranatými, 1,5–1 mm velkými, okrově hnědými póry. Póry, žluté až nahnědlé, 1–2 na mm, oblé. [3]

Dužnina čerstvých plodnic je šťavnatá. Rezavohnědá, silná, korkovitá, později tuhne až dřevnatí.[1]

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusný prach je bílý. Výtrusy mají elipsovitý tvar, povrch hladký, bezbarvý nebo slabě nažloutlý.[1]

Důležité určovací znaky[editovat | editovat zdroj]

Čerstvá plodnice intenzivně voní po anýzu, vanilce či fenyklu.[1]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste velmi hojně na pařezech smrků, vzácněji i na jiných jehličnanech, řidčeji na jedlích. Anýzovník upřednostňuje kyselé půdy od nížin po pahorkatiny. Vyskytuje se také v horských deštných pralesích Malajsie. [2]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Jeho výtrusy přenáší pilořitky, které nakazí dřevo. Abnormální plodnice se vyskytují na důlním dřevu, které obsahuje hnědočervený pigment zvaný trametin. Anýzovník vyvolává hnědou hnilobu dřeva. [2]

Možná záměna[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k vůni a místu je snadno určitelný.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e LOHMEYER TILL, R.; KÜNKELE, Ute. Houby- určování a sběr. Praha: Slovart, 2014. 
  2. a b c JIRÁSEK, Standa; BERKOVEC, Jiří. Anýzovník vonný [online]. 2014. Dostupné online. 
  3. a b c HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]