Džuničiró Tanizaki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Džuničiró Tanizaki
Junichiro Tanizaki 1913.jpg
Narození 24. července 1886
Nihonbashi-ku
Úmrtí 30. července 1965 (ve věku 79 let)
Atami
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Alma mater Tokijská univerzita
Ocenění Cena Asahi (1948)
Řád kultury (1949)
Bunka Koroša (1951)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džuničiró Tanizaki, japonsky 谷崎 潤一郎 (24. července 1886, Nibonbaši30. července 1965, Jugawara) byl japonský spisovatel. K jeho velkým tématům patřily sexuální obsese a příval západní kultury do Japonska. Často využíval ironický humor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval japonskou literaturu na Tokijské císařské univerzitě, ale studia nedokončil. Začal přispívat do literárních časopisů (Subaru, Mita bungaku, Čúó kóron aj.). Roku 1909 pak vydal povídku Šisei (Tetování). Na počátku své tvorby byl ovlivněn evropskou literaturou, zvláště francouzskými dekadenty, ale poté se soustředil na hledání specificky japonské podoby krásy.[1] V roce 1923, po mohutném zemětřesení v Tokiu, se přestěhoval do okolí Kjóta.[2] Vrchol jeho tvorby přišel ve 20. a 30. letech, kdy vydal prózy jako Ti, kteří raději kopřivy (1928), Pokus o životopis Šunkin (1933), Požaté rákosí (1933) atd. Roku 1935 se rozhodl do moderní japonštiny přeložit klasické dílo spisovatelky Murasaki Šikibu Příběh prince Gendžiho, jímž byl fascinován. K překladu se několikrát vrátil a znovu ho přepracovával. V roce 1948 vydal jedno ze svých nejúspěšnějších děl, román Sestry Makiokovy. V pozdních románech Klíč (1955) a Deník šíleného starce (1961) řeší téma stáří.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tanizaki Jun'ichirō | Japanese writer. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Junichiro Tanizaki | Penguin Random House. PenguinRandomhouse.com [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Džuničiró Tanizaki. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online.