Přeskočit na obsah

Dům čp. 79 (Kamenický Šenov)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostelní vrch 79 (Kamenický Šenov)
Převážně roubený patrový venkovský dům ze 3. čtvrtiny 18. století
Převážně roubený patrový venkovský dům ze 3. čtvrtiny 18. století
Základní informace
Výstavba3. čtvrtina 18. století
Materiálydřevo, kámen, cihla
Technické parametry
Počet podlaží2
Poloha
Adresa471 14 Kamenický Šenov, ČeskoČesko Česko
UliceKostelní vrch čp. 79
Nadmořská výška480 m n. m.
Souřadnice50°46′38,77″ s. š., 14°28′6,23″ v. d.
Kostelní vrch 79
Kostelní vrch 79
Kostelní vrch 79 na mapě ČR
Další informace
Rejstříkové číslo památky27729/5-3045 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům čp. 79 stojí v ulici Kostelní vrch (německy Am Kirchberge[1]) v Kamenickém Šenově.[2] Jedná se o převážně roubený venkovský dům s patrem, pod nímž se v přízemí nachází podstávka.[3] Objekt má obdélníkový půdorys, který je rozšířen o zádveří a dvorní přístavbu.[3] Stavba je kryta mansardovou polovalbovou střechou.[3] Původ objektu je datován do 3. čtvrtiny 18. století.[3][2] Tato patrová roubená stavba je památkově chráněna od 3. května 1958[4] (respektive od 20. ledna 1965, kdy byl učiněn zápis do státního seznamu kulturních památek).[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
  • V roce 1772 vlastnil dům obchodník se sklem Christian Weidlich (* 1716) (manželka Anna Marie (* 1724)).[1]
  • V roce 1781 získal dům brusič skla Jakob Horn (* 1736) (manželka Anna Marie (* 1755)).[1]
  • Řezník Anton Peterle (* 1783) se v roce 1817 stal majitelem domu (měl za manželku Johannu (* 1775)).[1]
  • Johann Horn vlastnil objekt od roku 1850.[1]
  • V roce 1879 se stal majitelem domu Franz Wagner.[1]
  • Josef Wagner jej vlastnil od roku 1917.[1]
  • V roce 1925 dům zakoupil pokrývač Raimund Krebs.[1]
  • Stav k lednu 2023.[p. 1]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní budova

[editovat | editovat zdroj]

Památkově chráněný roubený patrový venkovský dům pocházející ze 3. čtvrtletí 18. století má výrazně obdélníkový půdorys rozšířený na jedné jeho delší straně (do ulice Kostelní vrch) o patrový přístavek (v dalším textu označován jako P1) a na opačné podélné stěně objektu (do zahrady) pak vystupuje další obdélný patrový přístavek (v dalším textu označován jako P2).[6]

Podélná stěna domu (směrem do ulice Kostelní vrch resp. s přístavkem P1) má v přízemí obvazy a dvě okenní osy, v patře jsou pak tři okenní osy. Oba štíty objektu mají v podkroví dvě okenní osy, oba štíty jsou svisle bedněné s lištami. Jihozápadní štítová stěna objektu (průčelí) má v přízemí a patře tři okenní osy, přízemí je staticky vyztuženo obvazy. Severovýchodní štítová stěna domu (zadní průčelí) disponuje v přízemí a v patře dvěma okenními osami, přízemí zde již neobsahuje viditelné obvazy a je zděné.[6]

Budova je kryta mansardovou střechou (podle původního popisu z roku 1967 pokrytou dehtovým papírem, dnes – rok 2023 – použita šedá střešní krytina ve tvaru plochých čtvercových „šupin“).[6]

Stropy obytných místností jsou trámové, ale v hospodářských prostorách v přízemí je možno nalézt valené klenby s lunetami.[6]

Přístavek do ulice

[editovat | editovat zdroj]

Výrazně obdélný přístavek P1 je v přízemí zděný, svisle bedněný. Jeho horní patro je užší a kratší (ustupuje směrem k budově), je rovněž zděné a též svisle bedněné. Prostor mezi větším dolním patrem přístavku P1 a jeho menším horním patrem je kryt střechou (cca na úrovni stropu přízemí resp. podlahy patra objektu). Přízemí přístavku P1 má tři okenní osy zatímco patro přístavku P1 disponuje jen dvěma okenními osami.[6] Přístavek P1 má v přízemí hlavní vchodové domovní dveře, za nimi malé zápraží a chodbu (na konci s toaletou).[1] V patře přístavku P1 je úzká chodba na konci opět s toaletou.[1]

Přístavek do zahrady

[editovat | editovat zdroj]

Výrazně obdélný patrový přístavek P2 je nejspíše rovněž celý zděný. V přízemí byla podle původního popisu kůlna, horní (výrazně užší) patro přístavku P2 sloužilo jako chodba mezi kuchyní (v patře) a vedlejší komorou (rovněž v patře).[1] Patro přístavku P2 bylo prosvětleno dvojicí oken.[6]

Vnitřní popis

[editovat | editovat zdroj]

Přízemí

[editovat | editovat zdroj]

Vstup do domu byl situován z ulice domovními dveřmi, jimiž se vešlo na malé zápraží. Odsud vedly jednak dveře do předsíně (v centru objektu), jednak do chodby v přízemí přístavku P1 (na jejím konci byla toaleta).[1] Z předsíně vedly troje dveře: do světnice; do kuchyně; do pokoje a zároveň z předsíně bylo možno otevřeným schodištěm vystoupat do patra objektu.[1] Světnice byla propojena s obdélnou světničkou. Kuchyně měla přístup do sklepa. V přízemí přístavku P2 byla kůlna a toaleta.[1][p. 2]

Patro

[editovat | editovat zdroj]

Schodiště z přízemí ústilo do předsíně v patře a pokračovalo dřevěnými schody do prostorného podkroví.[1] Předsíň v patře měla čtvery dveře: Do světnice (situované na jihozápad); do světnice orientované na severovýchod; do kuchyně v patře a do chodby (zakončené toaletou) v přístavku P1.[1] Z kuchyně v patře byl přístup do obdélné světničky v patře a též do komory (nad sklepem). Horní část zadní chodby byla v patře přístavku P2.[1].[p. 2]

  • Vnitřní členění objektu (stav kolem roku 1935)
  • Přízemí
    Přízemí
  • Patro
    Patro

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Podélná strana objektu do ulice Kostelní vrch (rok 1934)
    Podélná strana objektu do ulice Kostelní vrch (rok 1934)
  • Severovýchodní průčelí (rok 2018)
    Severovýchodní průčelí (rok 2018)
  • Jihozápadní průčelí (rok 2022)
    Jihozápadní průčelí (rok 2022)
  • Podélná strana objektu do ulice Kostelní vrch (rok 2022)
    Podélná strana objektu do ulice Kostelní vrch (rok 2022)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Podle údaje v katastru nemovitostí z 20. ledna 2023 jsou vlastníky nemovitosti (rodinného domu) Barbora Málková (25 procent) a Luděk Nešleha (75 procent).
  2. ↑ a b Malý, přibližně obdélníkový útvar na plánku v obou pravých dolních rozích kuchyně v přízemí a v patře je komín.[1]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r PALME, Harry; SMOLÍKOVÁ, Alena. Kamenický Šenov a jeho Starý hřbitov: pomníky a lidé pod nimi pochovaní, jak vypadali, jací byli, čím se živili a kde bydleli. 1. vyd. Kamenický Šenov: město Kamenický Šenov, 2018. 835 s. ISBN 978-80-87100-38-7. Kapitola Dům čp. 79, s. 561 až 571. 
  2. ↑ a b Venkovský dům: Kostelní vrch 79, 471 14 Kamenický Šenov [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-01-19]. GPS souřadnice: 50°46'38.458"N, 14°28'5.637"E (50.7773494N, 14.4682325E). Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Dům; Liberecký kraj, okres Česká Lípa, Kamenický Šenov, Kamenický Šenov, Kostelní vrch č.p. 79 [online]. web: Památkový katalog cz [cit. 2023-01-19]. Katalogové číslo: 1000138989; Rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních památek: 27729/5-3045. Dostupné online. 
  4. ↑ Venkovský dům; Katalogové číslo: 1000138989; Adresa: Kamenický Šenov, Kostelní vrch č.p. 79 [online]. web: Památkový katalog cz [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ Obytný dům čp. 79; Rejstříkové číslo ÚSKP: 27729/5-3045 [online]. web: Památkový katalog, prrávní ochrana cz [cit. 2023-01-19]. Památkově chráněno od 3. 5. 1958; zápis do státního seznamu kulturních památek ze dne: 20. 1. 1965. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f Kamenický Šenov, ulice Kostelní vrch, dům č.p. 79 [online]. web: Národní památkový ústav (Metainformační systém MIS), 1967 [cit. 2023-01-20]. Popis z roku 1967; autoři: I. a V. Jirousovi. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PALME, Harry. Kamenický Šenov a jeho Starý hřbitov: pomníky a lidé pod nimi pochovaní, jak vypadali, jací byli, čím se živili a kde bydleli. Překlad Alena Smolíková. Vydání první. Kamenický Šenov: město Kamenický Šenov, 2018; 835 stran; ISBN 978-80-87100-38-7.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dům_čp._79_(Kamenický_Šenov)&oldid=23751813“