Důl Liczyrzepa
| Důl Liczyrzepa | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Jiné názvy | Rübezahl |
| Typ díla | rudný důl |
| Minerály | fluorit, uran |
| Poloha | |
| Stát |  Polsko |
| Obec | Kowary |
| Souřadnice | 50°45′33,01″ s. š., 15°50′49,82″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důl Liczyrzepa (Rübezahl[p. 1]) byl rudným dolem v Kowarech v okrese Krkonoše (polsky Powiat karkonoski) v Dolnoslezském vojvodství v Polsku, ve kterém byl těžen fluorit a uranová ruda.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Důl Liczyrzepa se nacházel v Krkonoších na severovýchodních svazích Kowarského hřebenu (Kowarski Grzbiet), v údolí Kružnického potoka (Kuźniczy potok) a Jelení strouhy (Jelenia Struga), na severozápadním svahu vrchu Sulica, v horní části Kowary. Ložisko bylo tvořeno krystalickými břidlicemi různých druhů, krystalickými vápenci a rulami. Ve fluoritové žíle ze nacházely omezená hnízda uranové rudy.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Po objevení křemičito-fluoritového zrudnění na severozápadním svahu vrchu Sulica byl založen důl Rübezahl pro těžbu fluoritu. Fluorit byl důležitým tavidlem v měděných hutích v Ciechanovicích. Fluorit byl těžen asi do roku 1860. K fluoritové žíle vedla štola č. 7 zaražená na jihovýchodní straně svahu kopce Sulica v nadmořské výšce asi 700 m. Délka štoly byla 1600 m (včetně chodníků). Druhá štola č. 8 byla zaražena o 35 m níže v délce 125 m[p. 2].[1] K ložisku byla vyhloubena jáma č. 2. V dole Rübezahl pracovalo kolem 60 horníků.
Uran byl objeven v roce 1911. Po druhé světové válce v letech 1948–1955 probíhala těžba uranové rudy v dole Liczyrzepa. V tomto období byla jámy č. 2 prohloubena do hloubky 240 m a ložisko otevřeno v úrovních - 115, - 155 a - 235 m. Z úrovně štoly č. 7 byla hloubena k povrchu šachtice č. 1 a z jihozápadní strany štola č. 9 v délce 212 m. V nadmořské výšce 649 m z jihozápadní strany byla ražena štola č. 20 v délce 650 m. Celkem do roku 1954 bylo vyraženo na 7581 m hlavních vodorovných dobývek a 456 m svislých. Bylo vytěženo na 47 570 m3 hlušiny, která byla uložena na odvalech. Odvaly byly částečně využity a srovnány. Po roce 1954 byla ponechána pouze štola č. 9 s objekty na povrchu. Objekty byly využívány jako sklady výbušnin pro uranový důl Oblast 1 – Důl Podgórze. Štola č. 20. byla využívána ke školení důlních záchranářů.[1]
V současné době pod názvem Sztolnie Kowary jsou využívány v délce 1200 m jako turistická atrakce.[2] Přístupné jsou štoly č 9. 9a, 7 a 8 od 29. dubna 2000. Na pozemní trase se nachází 13 stanovišť s dozimetry.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kopalnia Liczyrzepa na polské Wikipedii.
- ↑ a b c MAUER, Jiří; NOVOTNÝ, Karel; GAWOR, Franciszek. Hornictví na Žacléřsku. Žacléř: [s.n.], 2015. CZ.3.22/3.3.02/14.04269. S. 17.
- ↑ Sztolnie Kowary. www.kowary.pl [online]. [cit. 2016-07-10]. Dostupné online.
- ↑ Historia - Sztolnie Kowary. www.sztolniekowary.com [online]. [cit. 2016-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Liczyrzepa na Wikimedia Commons - Sztolnie Kowary(polsky)
