Corpus iuris civilis
Corpus iuris civilis představuje kodifikaci římského práva provedenou na podnět byzantského císaře Justiniána I. v 6. století. Jedná se o významný právní počin, který provedla komise v čele s vynikajícím právníkem Tribonianem.
Obsah právního kodexu[editovat | editovat zdroj]
Občanský zákoník, později nazývaný Corpus iuris civilis se skládal ze čtyř částí.
- Jako první byl zveřejněn Codex Iustinianus roku 529, soubor dosud platných císařských nařízení a zákonů od doby císaře Hadriána (76 –138 n. l.). Tento spis měl nahradit starší právní sbírky, například Codex Theodosianus z roku 438.
- Druhou součástí byla Digesta (řecky Pandektai), sbírka spisů antických římských právníků.
- Následovaly Institutiones, stručná rukověť římského práva.
- Rozsáhlé právní dílo dovršily Narai (latinsky Novellae), aktuální císařská nařízení vydaná v letech 534–569.
Na rozdíl od předchozích latinských spisů byla jazykem novel už většinou řečtina. To svědčí to o převládnutí řečtiny na byzantském dvoře.
Corpus iuris civilis uzákonil současné normy společenského života. Podle jeho ustanovení se v osobě císaře pojila neomezená moc světská i duchovní (tento systém se nazýval caesaropapismus). Oficiálním náboženstvím bylo křesťanství v ortodoxní podobě. Justinián se snažil jak vymýtit staré pohanské kulty (v roce 529, kdy byl poprvé zveřejněn Codex Iustinianus, dal například uzavřít starou antickou akademii v Athénách, centrum novoplatonismu), tak také zabránit šíření herezí, především monofyzitismu, jež mělo sociální i politický podtext.
Prostřednictvím svých zákoníků císař Justinián I. usiloval o upevnění práv staré otrokářské aristokracie a podporu hospodářství založeného na práci otroků a kolonů. Tento hospodářský systém se však již začal přežívat, jak dokazuje možnost propouštět otroky na svobodu, která byla uzákoněna v Novelách.
Corpus iuris civilis a jeho význam ve středověku[editovat | editovat zdroj]
Corpus iuris civilis platil po řadu staletí. Postupně si však změny ve společnosti směřující k feudalizaci vynutily jak revizi jeho ustanovení, kterou nechali pod názvem Basilika provést císaři Basileios I. a Leon VI., tak vydání nových zákoníků.
V 11. století se Justiniánovy zákoníky začaly studovat na právnických školách v Itálii, zvláště na boloňské univerzitě, a staly se základem přijetí římského práva ve středověku a jeho dalšího šíření.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Corpus iuris civilis ve Wikimedia Commons- (latinsky) Corpus iuris civilis. Ed. Mommsen, Krueger, Schoell & Kroll The Roman Law Library
- (anglicky) Anglický překlad CIC