Přeskočit na obsah

Chronická obstrukční plicní nemoc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chronická obstrukční plicní nemoc
Klasifikace
MKN-10J44.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rentgenový snímek hrudníku pacienta s CHOPN

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN, dříve chronická bronchitida) je systémové zánětlivé onemocnění, které postihuje hlavně dýchací soustavu. CHOPN je v současné době léčitelná, ale není vyléčitelná.

V ČR je postiženo asi 8 % populace, především muži, ale výskyt u žen stoupá (kuřáctví), úmrtnost v důsledku tohoto onemocnění je asi 2000 pacientů ročně. Příčinou úmrtí je kardiovaskulární nemoci nebo bronchogenní karcinom (u stádia I a II), respirační selhání (stádium III a IV).[1]

Rizikové faktory

[editovat | editovat zdroj]
  • Kouření tabáku (vč. marihuany, vodní dýmky a dalších místně oblíbených typů kuřiva)
  • Kouř v domácím prostředí vznikající při vaření a vytápění
  • Prach a chemikálie nejen v pracovním prostředí
  • Dezinfekční čisticí prostředky: studie sledující zdraví více než 55 tisíc zdravotních sester po dobu více než 20 let ukázala, že sestry, které alespoň jednou týdně používaly dezinfekční čisticí prostředky, měly o 22 až 32 % vyšší riziko vzniku CHOPN.[2] Studie však zároveň konstatovala, že z provedeného sledování nejde přesněji určit hlavní důvod vzniku této nemoci.

Pro prevenci CHOPN je nutné bezpodmínečné zanechání i pasivního kouření. Dále se doporučuje používání ochranných pomůcek snižujících množství vdechovaných prašných částic. Mezi doporučení patří i každoroční očkování jak proti chřipce, které snižuje závažnost onemocnění a úmrtnost pacientů s CHOPN až o 50 %[1], tak proti pneumokokové infekci.

Příznaky

[editovat | editovat zdroj]
Dole schéma průdušek u pacienta s CHOPN: přítomnost hlenu a rozpad alveolárních sept (plicní emfyzém)
  • Plicní
    • chronický kašel – může se odehrávat v epizodách a nemusí být doprovázen tvorbou hlenu[3]
    • chronické vykašlávání hlenu[3]
    • dušnost – která se v průběhu času zhoršuje[3]
    • snížení tolerance fyzické námahy
  • Systémové – (stádium III, IV)

Pro potvrzení diagnózy CHOPN je zapotřebí provést spirometrii. Je-li poměr FEV1/FVC (Tiffenauův index) po podání bronchodilatační látky nižší než 0,70, pak je to potvrzení CHOPN.[3]

Klasifikace

[editovat | editovat zdroj]

Podle výsledků vyšetření rozdělujeme CHOPN do čtyř stádií na lehkou, středně těžkou, těžkou a velmi těžkou.

Stádia CHOPN[4]
Stádium CHOPN Výsledky spirometrie Klinický obraz pacienta
I – lehké FEV1/FVC < 0,70, FEV1 ≥ 80 % náležité hodnoty Pacient může (ale nemusí) mít chronický kašel, expektorace, zároveň si nemusí uvědomovat, že jeho funkce plic je již abnormální.
II – středně těžké FEV1/FVC < 0,70, FEV1 = 50–80 % náležité hodnoty Pacient může být rovněž bez chronických příznaků, ale většinou jsou přítomny a dochází k jejich progresi. Navíc se objeví námahová dušnost, která pacienta většinou donutí vyhledat lékaře. Mohou se vyskytnout exacerbace.
III – těžké FEV1/FVC < 0,70, FEV1 = 30–50 % náležité hodnoty Opět nemusí být přítomný kašel a expektorace, ale zhoršuje se dušnost, která pacienta výrazně limituje i při běžných denních aktivitách. Exacerbace se opakují, kvalita života je zhoršena.
IV – velmi těžké FEV1/FVC < 0,70, FEV1 < 30 % náležité hodnoty, nebo < 50 % a zároveň je přítomna komplikace onemocnění (plicní hypertenze, cor pulmonale, chronická respirační insuficience) Kvalita života je velmi zhoršena. Exacerbace může pacienta ohrozit na životě.

V Česku jsou pacienti kvůli zpřesnění léčby fenotypizováni. Rozeznáváme fenotyp bronchitický, emfyzematický, častého exacerbátora a další.

  1. a b CHOPN. Wikiskripta [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=CHOPN
  2. Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: Gruntování s rozumem. Co je čisté, nemusí být zdravé...?, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 19. prosince 2017
  3. a b c d COPD Diagnosis and Management At-A-Glance Desk Reference. 2013. Dostupné z: http://www.goldcopd.org/uploads/users/files/GOLD_AtAGlance_2013_Feb20.pdf Archivováno 22. 1. 2014 na Wayback Machine.
  4. ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 461. ISBN 978-80-7387-423-0.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.