Chimnechilda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chimnechilda
franská královna
Sňatek647
ManželSigibert III.
Manželkou panovníka647
Narození7. století
Franská říše
Úmrtí7. století
Franská říše
PotomciDagobert II.
Bilichilda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chimnechilda také Himnechichilde, Emnechilde, Imnechilde, Himnilde nebo Himnehilde (latinsky Chimnechildis) byla franská královna v Austrasii a manželka krále Sigiberta III.

Historické dokumenty nezmiňují její původ, ale onomastika Etichonidů, vlivné rodiny franských šlechticů přivedla francouzského genealoga a historika Christiana Settipaniho na myšlenku možného příbuzenství s Huguesem majordomem královského paláce, který byl snad předkem Chimnechildy.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Provdala se za Sigiberta III. s nímž měla dvě děti, budoucího krále Dagoberta II. a budoucí královnu Bilichildu, manželku Childericha II.[2] Je možné, že byla i matkou Childeberta III. Po smrti Sigiberta III. nastoupil na trůn Childebert III., dosazený Grimoaldem, zatímco Dagoberta II. poslal do exilu v Irsku. Childebert byl ale v roce 661 svržen a v roce 662 Chlotharem III. popraven. Po svrhnutí Chilpericha v roce 661 ovládl Austrasii Chlothar, ale dostal se do sporů s Chimnechildou a tak trůn uvolnil Childerichovi II., nedospělému synovi Chlodvíka, kterému se Chimnechilda stala regentkou.[3][4] V roce 668 Childerichovi zorganizovala sňatek s její dcerou Bilichildou. O jejím dalším životě se nedochovaly žádné informace, ale když byl Childerich II. s rodinou v roce 675 zavražděn, franská aristokracie na trůn z exilu povolala Dagoberta II.[5][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chimnechilde na francouzské Wikipedii.

  1. SETTIPANI, Christian. Les ancêtres de Charlemagne. Oxford, P & G,: Occasional Publications UPR, 2015. 348 s. Dostupné online. ISBN 978-1-900934-15-2. S. 348. (francouzsky) 
  2. BOUQUET, Martin; DELISLE, Léopold. Recueil des historiens des Gaules et de la France. Pennsylvania State University: Victor Palmé, 1874. Dostupné online. S. 474. (francouzsky) 
  3. WEHRLI, Christoph. Mittelalterliche Überlieferungen von Dagobert I. [s.l.]: P. Lang Dostupné online. ISBN 978-3-261-04914-8. (německy) 
  4. a b WOOD, Ian. The Merovingian Kingdoms 450 - 751. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-1-317-87116-3. S. 656–80. 
  5. BOUYER, Christian. Les reines de France : dictionnaire chronologique. Paris: Perrin ISBN 2-262-01730-1. (francouzsky)