Chata pri Šalviovém prameni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chata pri Šalviovém prameni
Základní informace
Výstavba1903
Poloha
AdresaSlovenskoSlovensko Slovensko
Nadmořská výška1 200 m
Souřadnice
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chata pri Šalviovém prameni ( německy Schuthütte am Kressbrunnen, Kresbrunn-Hütte byla chata, kterou postavil Uherský karpatský spolek na Žeruchovej polaně v Dolině Bílé vody ve Vysokých Tatrách.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V Dolině Bílé vody na Žeruchovej polaně ve výši asi 1200 m n. m. postavil v roce 1903 Uherský karpatský spolek malou útulnu. Mohl ji volně využívat každý turista na odpočinek. Používala ji i Kežmarská lovecká společnost. Blízko srubu vyvěral Šalviov pramen. Stará útulna v roce 1923 dosloužila. Nástupce Uherského karpatského spolku Karpathenverein (Karpatský spolek) uvažoval o nové výstavbě. V roce 1930 advokát Dr. Vojtech Forberger ze Spišské Nové Vsi uspořádal finanční sbírku. Namísto chaty postavili k Šalviovu prameni vozovou cestu. Ani snahy Turistického spolku Přátel přírody v roce 1931 se neskončily úspěchem. Július Tardík, který provozoval nádražní restauraci v Tatranské Štrbě, dostal od města Kežmarok v roce 1933, za roční pronájem 120 korun, pozemek na stavbu chaty. Ještě v témže roce na místě bývalé útulny postavil dřevěnou chatu se čtyřmi pokoji a společnou noclehárnou, kterou turisté nazvali Tardíkova chata, Tardíkova útulna, ( v jazyce pol Schronisko Tardíka někdy se na ni přenášel název Chata pri Šalviovom prameni ( v jazyce pol Schronisko na Rzeżuchowej Polanie V roce 1945 ji převzal do majetku Klub Slovenská turistů a lyžařů . Po jeho zrušení ji v roce 1950 dostalo do majetku Revoluční odborové hnutí. Zotavovna pod jeho vedením chátrala. V roce 1956 ji asanovali. Dodnes po ní zůstaly vedle cesty dolinou na Chatu u Zeleného plesa základy. [1] [2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chata pri Šalviovom prameni na slovenské Wikipedii.

  1. Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-967522-7-8. S. 457. 
  2. Tatry. Staré pohľadnice rozprávajú. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-968725-6-7. S. 261. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]