Charles Montagu, 1. vévoda z Manchesteru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Charles Montagu, 1. vévoda z Manchesteru
Charles Montagu, 1st Duke of Manchester by Sir Godfrey Kneller, Bt.jpg
Narození 1656
Úmrtí 1722 (ve věku 65–66 let)
Alma mater Trinity College
Manžel(ka) Doddington Montagu, Countess of Manchester
Děti Robert Montagu, 3rd Duke of Manchester
unknown daughter Montagu
Lady Charlotte Montagu
Lady Dodington Montagu
William Montagu, 2nd Duke of Manchester
Rodiče Robert Montagu, 3rd Earl of Manchester a Anne Yelverton
Příbuzní George Montagu, Lady Caroline Montagu[1], Lady Louisa Montagu[1] a Lord Charles Montagu[1] (vnuci)
Funkce vyslanec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Montagu, 1. vévoda z Manchesteru (Charles Montagu, 1st Duke of Manchester, 4th Earl of Manchester, 4th Viscount Mandeville) (166020. ledna 1722) byl britský dvořan, diplomat a politik ze šlechtického rodu Montagu. Již od dětství zastával funkce u dvora, později podpořil Slavnou revoluci a kromě účasti ve válkách se uplatnil jako diplomat. Byl vyslancem v Itálii, Francii a Rakousku, v roce 1719 získal titul vévody z Manchesteru, který v jeho potomstvu patří rodině dodnes.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Kimbolton Castle, hlavní sídlo vévodů z Manchesteru

Narodil se jako nejstarší syn Roberta Montagu, 3. hraběte z Manchesteru, 1634-1682), a jeho manželky Anne Yelverton (1636-1698). Měl dva bratry, kteří zemřeli v mládí. Vzhledem k vlivnému postavení rodiny byl již v dětském věku jmenován velitelem královské tělesné stráže (Captain of the Yeomen of the Guard) (1670-1702), poté studoval v Cambridge, po otci zdědil v roce 1682 titul hraběte z Manchesteru s členstvím ve Sněmovně lordů. Za vlády Karla II. a Jakuba II. se ale příliš veřejně neangažoval, naopak v roce 1688 se přidal ke Slavné revoluci a podpořil nástup Viléma Oranžského. V Irsku se zúčastnil bojů o nástupnictví a byl zraněn. V roce 1689 získal post místodržitele v hrabství Huntingdon.

V letech 1697-1698 byl vyslancem v Benátkách, po návratu se stal členem Tajné rady (1698) a v letech 1699-1701 byl vyslancem v Paříži, odkud odešel po začátku války o španělské dědictví. V roce 1702 byl krátce státním sekretářem vnitra, během války o španělské dědictví vykonal několik dalších diplomatických misí, mimo jiné pobýval ve Vídni a v letech 1706-1708 znovu v Benátkách. Po nástupu Jiřího I. byl jmenován královským komořím a v roce 1719 získal titul vévody z Manchesteru.

Jeho manželkou byla Doddington Greville (1671-1720), dcera 4. barona Brooke. Titul vévody z Manchesteru zdědili postupně dva synové William (1700-1739) a Robert (1710-1762). Starší dcera Doddington (1694-1774) zůstala neprovdaná a zemřela tragicky při požáru svého domu v Londýně. Mladší dcera Charlotte (1705-1759) se v roce 1724 provdala za 2. vikomta Torringtona, který byl synem admirála George Bynga a zastával hodnosti u dvora a ve vládě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, díl 16.; Praha, 1900 (reprint 1999), s. 770-771 ISBN 80-7185-237-6