Přeskočit na obsah

Cestovní kancelář mládeže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Cestovní kancelář mládeže (CKM) byla československá cestovní kancelář s národní působností spadající pod Socialistický svaz mládeže (SSM).

Cestovní kancelář mládeže vznikla v roce 1964 transformací cestovního odboru Ústředního výboru Československého svazu mládeže (ÚV ČSM).[1] Na začátku 70. let přešla pod Socialistický svaz mládeže. Zaměřovala se zejména na segment cestování mladých lidí od 15 do 30 let a organizovala zájezdy zejména pro skupiny členů SSM. Jednotlivci se mnoha zájezdů účastnit nemohli, důvodem mohla být obava z emigrace.[2] Cílovými destinacemi bylo především Československo a další země socialistického bloku (Německá demokratická republika, Jugoslávie, Maďarsko, ale i Severní Korea nebo Kuba).[3] CKM pořádala zájezdy i na různé sportovní akce včetně olympijských her nebo mistrovství světa a organizovala výměnné pobyty a studijní praxe.[4] Zimní nabídku tvořily týdenní nebo víkendové pobyty například na Šumavě, v Jeseníkách, Beskydech nebo Nízkých Tatrách.[5] Organizovala ale zájezdy i na západ – do roku 1979 této možnosti využilo 1600 osob.[6] Zájem o zájezdy byl velký, na atraktivní zájezdy se často stály dlouhé fronty.[7] Poptávka po ubytování často převyšovala ubytovací možnosti. Ve své době byla CKM jednou z mála cestovních kanceláří, které měly privilegium prodávat letenky. Pobočky CKM byly zejména v krajských městech Československa, ale i v Sovětském svazu.[8] Do roku 1989 byla CKM jedinou cestovní kanceláří specializující se na děti a mladistvé.[9] Spolu s Čedokem se jednalo o dvě největší cestovní kanceláře na tehdejším trhu. Oproti konkurenčnímu Čedoku však byly zájezdy CKM levnější.[7]

Po roce 1989 byla CKM převedena na akciovou společnost. Kvůli špatné ekonomické situaci byla značka nabídnuta k odkupu a v roce 1996 jednotná CKM zanikla. Pod jménem CKM následně vzniklo několik samostatně fungujících subjektů, například v Praze, Plzni, Olomouci nebo Českých Budějovicích.[10]

  1. POUZAROVÁ, Martina. Problematika cestovního ruchu v době železné opony. Jihlava, 2019. 75 s. Bakalářská práce. Katedra cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava. Vedoucí práce Eva Horňáková. s. 62. Dostupné online.
  2. SEVERA, Kryštof; KAČEROVÁ, Pavlína. Od ostnatých drátů po hranice bez kontrol [online]. stretech.fs.cvut.cz, 2010 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  3. VRÁNEK, Lukáš. Analýza trhu a konkurence ve sportovním turismu zaměřeném na sportovní eventy a preference spotřebitele. Brno, 2023. 124 s. Diplomová práce. Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Oldřich Racek. s. 26. Dostupné online.
  4. PITELA, Štěpán. Rozvoj cestovního ruchu v oblasti železné opony (The Green Belt of Europe). Brno, 2020. 74 s. Bakalářská práce. AMBIS vysoká škola. Vedoucí práce Liběna Jarolímková. s. 31. Dostupné online.
  5. JANDOVÁ, Kristýna. Specifické rysy cestovního ruchu: mládeže Kultivační vývoj cestování mladých. Hradec Králové, 2015. 70 s. Bakalářská práce. Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Vedoucí práce Jiří Štyrský. s. 15–18. Dostupné online.
  6. AULICH, Vladislav; BELYAEV, Klimenty; BROŽOVÁ, Eliška; ERHARTOVÁ, Alžběta; ILLNEROVÁ, Julie; NĚMEČKOVÁ, Evelina; PEICHL, Šimon. (Ne)Dovolená [online]. generace00.cz, 2019-02-15 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  7. a b PROCHÁZKA, Tomáš. Vrcholem komunistického turismu byla Jugoslávie. Deník [online]. 2009-09-05 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  8. DVOŘÁKOVÁ, Alice. Český turismus v době normalizace. Brno, 2021. 62 s. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Mihola. s. 19. Dostupné online.
  9. SUCHÁNKOVÁ, Šárka. Stárnutí populace a jeho dopad na cestovní ruch. Plzeň, 2022. 65 s. Bakalářská práce. Fakulta ekonomická Západočeské univerzity. Vedoucí práce Eliška Vildová. s. 16. Dostupné online.
  10. MLČÁK, Petr. Dovolená na lodi – nabídka českých CK a povědomí klientů o tomto produktu. 2013. 70 s. Bakalářská práce. Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Marcela Bočková. s. 34. Dostupné online.