Cestovní šek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Cestovní šek je cenný papír a platební prostředek, který má předtištěnou nominální hodnotu. Nelze jej zařadit ke klasickým šekům, neboť byly vytvořeny jako platební prostředek využívaný na cestách do zahraničí. I přes jejich dlouholetou tradici, hlavně v západních zemích, došlo k prudkému poklesu jejich využití. V současné době se v České republice již nevydávají.[1] Cestovní šeky se pořizují oproti finanční protihodnotě. Jsou tedy zcela uhrazeny ještě před jejich proplacením.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Zavádějící je samotný název, který je pravděpodobně odvozen z anglického „travelers cheques“, kde měly šeky při jejich zavedení zde již dlouholetou tradici. Dle dostupných informací již cestovní šeky v českých korunách v České republice zakoupit nelze. Dostupné jsou pouze cestovní šeky znějící na cizí měnu, nejčastěji v hlavních světových měnách (GBP, USD, EUR, CHF).[2]

Cestovní šeky vydávají významné světové banky a finanční společnosti – VISA, Thomas Cook, American Express. První byl vydán v roce 1981 společností American Express. V České republice je lze zakoupit v bankách, nebankovních úvěrových organizací či u specializovaných společností, např. ve směnárnách či cestovní agenturách.

Právní úprava[editovat | editovat zdroj]

Cestovní šek není šekem ve smyslu zákona směnečného a šekového, jako cenný papír ho ale zmiňuje obchodní zákoník v Zákoně č. 513/1991 Sb., který pozbyl své účinnosti v roce 2014. Aktuálně pojednává o cenných papírech a listinách Zákon č. 191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový, který však upravuje pouze šeky, nikoliv cestovní šeky.[3] Pojednává o něm také zákoník práce (§ 183 odst. 2) a trestní zákoník (§ 234).[4] Kvůli jejich strohé právní úpravě je doporučováno si hlídat obchodní podmínky emitentů.[5]

Náležitosti šeku[editovat | editovat zdroj]

Podle Zákona č. 513/1991 Sb. musí každý šek při jeho vystavení obsahovat tyto náležitosti:[6]

a) označení, že jde o cestovní šek,

b) příkaz nebo slib vyplatit určitou částku oprávněné osobě,

c) firmu, název nebo jméno výstavce, jeho podpis nebo dostatečnou náhradu podpisu.

Další podmínky:

(1) Obsahuje-li cestovní šek příkaz k placení, musí obsahovat i označení osoby, které je příkaz určen.

(2) Není-li v cestovním šeku uvedeno označení oprávněné osoby, může proplacení šeku požadovat, kdo šek předloží.

(3) Cestovní šek lze vystavit i na jinou než českou měnu.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Nejčastější je využití jako platební prostředek v zahraničí, který zaručuje relativně vysokou bezpečnost a nahrazuje platební či kreditní karty. Cestovní šeky však lze ale využít i např. k poskytování záloh zaměstnavatelem na zahraničních pracovních cestách jeho zaměstnanců nebo bezpečné dopravení peněžních prostředků z cizí země.Jde o plně kryté, tzv. vyplacené cestovní šeky.[5]

Výhody cestovních šeků[editovat | editovat zdroj]

  • Omezuje se zneužití při krádežích šeků – finanční společnosti refundují ukradené šeky na základě údajů o prodeji.
  • Nakupují se kurzem deviza prodej – výhodnější kurz než při prodeji bankovek.
  • V zemích, kde neplatí měna šeku je lze směnit za místní měnu kurzem deviza nákup – výhodnější kurz než při směně bankovek.
  • V zemích, kde platí měna šeku jimi lze přímo platit většinu hotovostních transakcí.
  • Za platbu šekem si obchodníci nestrhávají devizy nebo je jen velmi nízká
  • Při placení nižší částky než je hodnota šeku obchodník vrací v hotovosti

Nevýhody cestovních šeků[editovat | editovat zdroj]

  • Vysoké výrobní náklady
  • Ekologická zátěž
  • Šek musí být předám z ruky do ruky či poslán poštou
  • Mnoho dostupných alternativ (debetní karty, kreditní karty, mobilní platby, online banking, cash-back)
  • Ubývá jejich popularita a nejsou všude akceptovány

Princip použití[editovat | editovat zdroj]

Při nákupu šeku se majitel podepíše a vytvoří 1. podpis šeku – podpisový vzor. Při použití šeku se musí oprávněný majitel podepsat znovu – 2. podpis se porovná s prvním. Při proplácení v hotovosti pak kontroluji banky totožnost klienta.

Vystavuje jej banka nebo cestovní kancelář jako závazek výstavce šek proplatit. Při nákupu majitel šek podepíše. V zahraničí majitel šeku požádá banku o výplatu šeku a podpisem potvrdí příjem částky. Banka ověří oba podpisy. Šek chrání před riziky převážení peněz v hotovosti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Finanční portál: Cestovní šeky - Platební účty a služby. Měšec.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  2. Finanční portál: Cestovní šeky - Platební účty a služby. Měšec.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  3. INFO@AION.CZ, AION CS-. 191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  4. Šek. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (česky) Page Version ID: 17014054. 
  5. a b [UTZ, Blanka. Cestovní šeky. Brno., 2012. Bakalářská práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D. Dostupné online]. 
  6. KURZY.CZ. Cestovní šek, Díl XXV - Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb.. zakony.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. (česky)