Budova evidence Ústřední sociální pojišťovny
| Budova evidence Ústřední sociální pojišťovny | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekti | František Albert Libra Jiří Kan |
| Výstavba | 1936 |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Křížová 2383/27, Praha 5 - Smíchov,  Česko |
| Ulice | Křížová |
| Souřadnice | 50°3′27,15″ s. š., 14°24′20,81″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 100870 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Budova evidence Ústřední sociální pojišťovny (bývalá Ústřední sociální pojišťovna, ÚSP) je jedna z administrativních staveb České správy sociálního zabezpečení v Praze 5-Smíchově v ulici Křížová stojící severně od hlavní budovy. Od 11. února 2004 je unikátní zařízení kartotéky chráněno jako kulturní památka České republiky.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Budova podle projektu architektů F. A. Libry (1891–1958) a Jiřího Kana (1895–1944) byla postavena v letech 1935–1936. Strojovou kartotéku zkonstruoval Ferdinand Ludwig, její nosnou konstrukci zhotovily Vítkovické železárny a jeřáby dodala strojírna ing. Podhajského z Hostivaře.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Stavba obdélného půdorysu je situovaná severně od hlavní budovy čp. 1292. Pětipatrová stavba se šestým ustupujícím patrem má hladkou fasádu členěnou horizontálními pásy oken. Hranolové schodiště je připojeno ke kratší severní boční fasádě. Terasa šestého ustupujícího patra je zakončena zábradlím. Strojová kartotéka zabírá první dvě nadzemní podlaží, v horních patrech jsou kanceláře.
Kartotéka[editovat | editovat zdroj]
Vlastní kartotéku tvoří dvě osově souměrné části o délce 50 metrů a výšce 8 metrů, každá o devíti blocích; uvnitř systému mezi zadními stranami těchto dvou částí probíhá úzká chodba. V osmnácti blocích je uloženo celkem 9000 zásuvek (lístkovnic) o délce 3 metry. Každý blok obsluhuje jeden pojízdný jeřáb-zakladač. Podél zakladačů probíhá široká chodba s jeřábovými drahami na zemi a ve stropě. Jeřáby mají pojízdné pracovní plošiny pro obsluhu kartotéky a manipulaci se zásuvkami. Mechanismus těchto jeřábů umožňuje pohyb plošin všemi směry podél stěny a práci se zakladači, přesné nastavení plošin zajišťují kovové prahy na vodicích drahách ve vodorovném i kolmém směru.[1]
Systém je stále funkční a používán byl do roku 2002.[1]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
V kartotéce se natáčel film J. A. Holmana Rukavička (1941).[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Česká správa sociálního zabezpečení. 25 let. 3. Ústředí ČSSZ, unikátní strojový archiv. S. 7-11. pdf. [cit. 2019-12-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 8-Smíchov: 214, Kartotéka v Budově Ústřední sociální pojišťovny, s. 170.
- Ústřední sociální pojišťovna v Praze 1926-1946. Praha: Ústřední sociální pojišťovna, 1947. 55 s. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu budova České správy sociálního zabezpečení na Wikimedia Commons - Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.48. Městská knihovna v Praze.
- Novinky.cz: Devět tisíc šuplíků obsahuje údaje téměř všech obyvatel ČR. Marika Konárková, 15.11.2013.
