Hala Tatran
| Hala Tatran | |
|---|---|
 | |
| Poloha | Ostrava, Česko |
| Souřadnice | 49°50′0,96″ s. š., 18°16′51,24″ v. d. |
| Otevření | 1953 |
| Vlastník | město Ostrava |
| Bývalé názvy | |
| Bonver aréna, Čas aréna | |
| Týmy | |
| SBŠ Ostrava, NH Ostrava, Basket Ostrava | |
| Kapacita | |
| 1 700 diváků (halové sporty) 5 000 diváků (koncerty) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hala Tatran (dříve známá jako Bonver arena) je víceúčelová sportovní hala v Ostravě. Sídlí zde dva basketbalové kluby – ženský SBŠ Ostrava a mužský NH Ostrava, který zde hraje již od otevření haly v roce 1953.[1] Hraje se zde také univerzitní basketbalová liga.[2] Kapacita pro basketbal je 1 700 diváků. Pořádají se zde i koncerty s kapacitou 5 000 diváků.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Poválečné plány a výběr návrhu
[editovat | editovat zdroj]Po druhé světové válce začala Ostrava plánovat výstavbu nové sportovní haly, která měla odpovídat potřebám rychle rostoucího průmyslového města. V úvahu připadalo více návrhů – například Vítkovické železárny přišly s projektem ocelové haly, nabízena byla i varianta betonové konstrukce. Městské vedení však stanovilo dvě podmínky: nízkou cenu a dokončení stavby do jednoho roku. Vzhledem k tomu, že se hala měla stavět na poddolovaném území nedaleko dolu Šalamoun a za objekty stálého cirkusu Beskyd, byly robustnější konstrukce vyřazeny.
Projekt Rudolfa Šajdka se ukázal jako nejvhodnější. Jeho návrh získal podporu především díky lehké a inovativní konstrukci, která lépe vyhovovala danému území. Výběr v tehdejší době neprobíhal formou soutěže – návrh vybral stavební referent a rada městského národního výboru jej následně schválila.
Inspirace ze Švédska
[editovat | editovat zdroj]Architekt Rudolf Šajdek čerpal inspiraci při zájezdu odborníků do Švédska na počátku 50. let. Zde jej zaujaly moderní dřevěné konstrukce hal, zejména voštinová nosná konstrukce střechy. Tento princip proměnil v návrh ostravské haly, kterou po návratu do vlasti navrhl jako víceúčelový prostor bez vnitřních sloupů. Tím navázal na dřívější experimenty Jiřího Krohy s dřevěnými lamelovými konstrukcemi – například na Výstavě jižních Čech v roce 1949. Na rozdíl od dočasných výstavních pavilonů však Šajdek navrhl řešení pro trvalé využití, čímž se jeho návrh stal význačným příkladem modernistické sportovní architektury.
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Stavba začala na podzim roku 1952. Realizací byl pověřen podnik Stavomontáže pod vedením J. Gajovského – zástupce rodiny, která za Rakouska-Uherska a první republiky vlastnila jednu z největších stavebních firem v Ostravě. Mezi jejich realizace patří i nedaleká funkcionalistická hasičská zbrojnice.
Výstavba probíhala částečně brigádnicky – sportovci a dobrovolníci zde zdarma odpracovali přes 5000 hodin. Termín byl napjatý a řemeslníci dokončovali ochozy pro diváky ještě ve chvíli, kdy se před halou shromažďoval dav prvních návštěvníků.
Slavnostní otevření
[editovat | editovat zdroj]Hala byla slavnostně otevřena 28. října 1953. V duchu doby nechyběly projevy funkcionářů, hymna a znělka pětiletky. Přítomni byli vedoucí tajemník KV KSČ Václav Kolář i jeho zástupce Oldřich Černík (pozdější představitel pražského jara). Po slavnostním ceremoniálu následoval volejbalový zápas mezi Baníkem Ostrava a Tatranem Valašské Meziříčí, který domácí vyhráli. Hned následující den se v hale konala velká estráda a hala začala sloužit i jako místo kulturních událostí.
V té době šlo o skutečně výjimečný projekt. Střešní konstrukce byla považována za technickou novinku – dřevěná lamelová síť tvořená z krátkých fošen vytvořila valenou klenbu bez potřeby jakéhokoli podpůrného sloupu. Vzbudila zájem i mezi stavebními odborníky z jiných částí republiky.
Architektura a význam
[editovat | editovat zdroj]Hala má obdélníkový půdorys a nenápadné hlavní průčelí. Její síla však spočívá v působivém vnitřním prostoru. Zaklenutí tvořené lamelovou dřevěnou konstrukcí je nejen konstrukčně důmyslné, ale i vizuálně působivé. Z hlediska architektonické hodnoty se jedná o výjimečný příklad modernistické sportovní stavby, která by si podle odborníků zasloužila památkovou ochranu.
Na přelomu tisíciletí byla zvažována i demolice haly, podobně jako v případě zimního stadionu Josefa Kotase. Nakonec ale bylo rozhodnuto o jejím zachování z důvodu absence adekvátní náhrady. Přístup k hale byl později rozšířen novým podchodem od železniční zastávky Stodolní a připraveno bylo i nové parkoviště.
Proměny názvu a současná identita
[editovat | editovat zdroj]Hala nesla v průběhu let několik jmen, která odrážela nejen dobové souvislosti, ale i aktuální provozovatele či sponzory. Po svém otevření v roce 1953 byla pojmenována hala Tatran, a právě tento název se dodnes nejvíce vžil v paměti starších Ostravanů. V pozdějších letech nesla jména Bonver aréna nebo Čas Aréna podle názvu sponzorských firem.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Demolice kvůli prodloužení Místecké ulice
[editovat | editovat zdroj]Město Ostrava plánuje demolici haly Tatran v souvislosti s projektem prodloužení a zahloubení čtyřproudé komunikace ulice Místecké. Cílem je dokončit stavební práce do roku 2027 a zahájit demolici haly až po povolení ke stavbě nové haly pro míčové sporty.
Město získalo pozemky u OC Futurum (areál ČSAD Ostrava) na výstavbu nové haly pro míčové sporty s kapacitou nejméně 3 500 diváků. Náklady na projekt se odhadují okolo 800 mil. Kč bez DPH a financování se rozděluje mezi město, kraj, provozovatele a Národní sportovní agenturu. Stavba by měla začít v první polovině roku 2026 a trvat přibližně dva roky.
Demoliční projekt vyvolal kontroverze – část občanů a odborníků upozorňuje na unikátní architektonickou hodnotu haly a navrhuje její zachování a rekonstrukci. Primátor Jan Dohnal však argumentuje, že investice do stávající haly by přesáhly náklady na novou halu. Ta má být s prodloužením Místecké koordinována a začleněna do plánu strategických investic.[4][5]
Rozloučení muralem
[editovat | editovat zdroj]V květnu 2025 klub NH Ostrava inicioval velkoplošný mural na čelní stěně haly. Graffiti od umělců Martina Gelnara a Jiřího Kučinského má symbolizovat poděkování fanouškům a hráčům, a zároveň upozornit, že se hala v horizontu několika let dočká demolice.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ OSTRAVA, N. H. Historie Klubu - NH Ostrava. nhbasket.cz [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-05. (Czech)
- ↑ Univerzitní basketbalové derby. www.vsb.cz [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Bonver aréna Ostrava (Tatran) - Kultura.cz. www.kultura.cz [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Bourání haly Tatran a bývalého hobbymarketu rozděluje Ostravu - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-12-08 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online.
- ↑ JIŘÍČEK, Petr. Byznys za 285 milionů. Ostrava mění kvůli Místecké a Tatranu strategický majetek. Moravskoslezský deník. 2025-03-24. Dostupné online [cit. 2025-07-24].
- ↑ Ostrava se loučí s unikátně žebrovanou halou Tatran. Než půjde k zemi, dostala mural - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-05-07 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online.