Přeskočit na obsah

Bombardování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Bombardování (rozcestník).
Pohled ze zaměřovače pro letecké bombardování

Bombardování je likvidace staveb, zařízení nebo území pomocí vrhání či shazování projektilů nebo bomb. Až do počátku 20. století se jednalo převážně o bombardování dělostřelecké, ve 20. století umožnil vývoj letadel bombardování letecké – nálety.

Od první světové války se rozsáhlé bombardování stalo součástí vojenské strategie i taktiky. Docházelo k bombardování měst, tedy útokům na zázemí nepřítele a civilisty. Oběti bombardování Paříže (za použití dalekonosných děl, vzducholodí a prvních bombardérů) za 1. světové války se počítaly na stovky. Obětí německého bombardování průmyslových čtvrtí Londýna bylo přibližně 1 500.

Velkým nácvikem na druhou světovou válku a s ní související taktiky bombardování byla španělská občanská válka a zejména bombardování Madridu (15 000 obětí). Velký symbolický význam mělo bombardování Guerniky, na které reagoval Pablo Picasso svým slavným obrazem Guernica. Bombardování má působit také psychické škody. Proto se v rámci německé operace „Baedecker“ bombardovaly turisticky vyhledávané památky. Postupně se vyvíjely i techniky bombardování (vyvíjel se postup: nejprve se spustí silné pumy na rozmetání budov, pak zápalné pumy a konečně i třaskavé a nevybuchující pumy). Města se tak mění v suť za účelem zlomení psychiky místních obyvatel.

Velký význam mělo bombombardování za druhé světové války, kdy se často uplatňovalo plošné neboli kobercové bombardování. K nejvýznamnějším patřilo bombardování Londýna a dalších anglických měst německou Luftwaffe po prohrané bitvě o Británii, které mělo podlomit industriální moc a morálku Británie. Později docházelo k masivnímu bombardování německých měst spojeneckými nálety, k nejzávažnějším patřilo bombardování Hamburku a Drážďan, které se stalo jedním ze symbolů válečné zkázy. Bombardování Tokia v březnu 1945 si vyžádalo životy okolo 100 000 civilistů a přes milion lidí zůstalo bez domova, je považováno za nejničivější nálet v lidské historii. Největší rozsah a kontroverzi vyvolalo atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki, zničení japonských měst, které přispělo k ukončení války. V českých zemích to bylo spojenecké bombardování průmyslových objektů, zejména v Plzni, a bombardování Prahy 14. února 1945.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]