Přeskočit na obsah

Bohynka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bohynka či boginka je zlá víla ve slovenském folklóru, podobná české divožence. Věřilo se na ně především v Zamaguří, ale také na Oravě a Spiši.

Jsou popisovány jako ošklivé, vysoké a hubené ženy, které si, přehazují prsa přes ramena. Dále mají střapaté dlouhé vlasy, často dosahující až po paty a mohou kulhat či šilhat. Oblékají se do cárů či chodí zcela nahé. Obývají díry ve skalách a lesích, křoviny a močály. K lidem se chovaly zlovolně, obzvlášť nebezpečné byly šestinedělkám, kterým kradli děti a podvrhovali za svá, zvaná bogyňče či premieň.[1] V Jezerském jezeru ve Spišské Maguřes nimi žili také bogyňozi, podobní tvorové mužského pohlaví.[2]

Podobné bytosti jsou známy v Polsku kde se nazývají boginje nebo bogieńki, a jsou spojovány se Sudičkami. Jejich podvržené děti se nazývají odminok.[3]

  1. http://www.ludovakultura.sk/index.php?id=2357
  2. STEJSKAL, Martin. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991. ISBN 80-85192-08-X. S. 31. 
  3. MÁCHAL, Jan. Bájesloví slovanské. Olomouc: Votobia, 1995. ISBN 80-85619-19-9. S. 125. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]