Bohuslav Krýsa
| Ing. Bohuslav Krýsa | |
|---|---|
| Narození | 1. srpna 1886 |
| Úmrtí | 13. listopadu 1945 (ve věku 59 let) |
| Povolání | stavitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bohuslav Krýsa (1. srpna 1886 Rakovník[1] – 13. listopadu 1945 Přibyslav) byl český stavitel a stavební inženýr, působící na Moravě.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako jedno z osmi dětí zahradníka Karla Krýsy a jeho manželky Kateřiny, rozené Petrákové (†1929).[1][2] Vystudoval reálku v Rakovníku, pak Český polytechnický ústav. Po roce 1908[3] nastoupil u firmy Union ve Vídní, u které strávil praxí 8 let. Následně se odstěhoval do Ostravy a působil jako ředitel výrobního družstva oboru stavebního kde řešil řadu větších civilních staveb.[4] V roce 1928 se osamostatnil a dalšího roku 1929 založil firmu Ing. Bohuslav Krýsa – podnikatelství staveb.
Bohuslav Krýsa zemřel ve věku 59 let nešťastnou náhodou (zřejmě automobilová nehoda) na služební cestě do Přibyslavi a pohřben byl 13. 11. 1945 do rodinné hrobky v Rakovníku.
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Dne 23. května 1914 se ve Vídni oženil s Josefou Batovou (*1891).[5]
Firma Bohuslav Krýsa[editovat | editovat zdroj]
Firma Bohuslav Krýsa[6] působila celorepublikově na mnoha civilních i vojenských stavbách až do roku 1948.
V průběhu roku 1938 přizval Bohuslav Krýsa do své firmy jako společníka Jana Dostála, jenž se roku 1931 nastěhoval do své nové vily na Slezské Ostravě. Ing Krýsa působil dále například v předsednictvu Inženýrské komory, byl předseda Klubu inženýrů v Ostravě a pracoval jako člen předsednictva Společenstva stavitelů. Po osvobození se zapojil i do MNV v Ostravě.
Byl majitelem a zakladatelem stavební firmy Ing. Bohuslav Krýsa a spol. – podnikatelství staveb, sídlící v Ostravě, Střelniční 11, od roku 1931 na Nádražní třídě až do roku 1937, poté snad přestěhována na adresu Haydnova 7. Ta byla založena roku 1929 a historie firmy končí 1. ledna 1948, kdy byla znárodněna a včleněna do Československých stavebních závodů n. p. Praha ( v některých dokumentech se objevuje Závod pro inženýrské stavby ČSSZ ) s předchozí nucenou správu n. p. Konstruktiva Praha. Po smrti zakladatele v roce 1945 převzala jeho firmu vdova Josefa Krýsová, přičemž např. roku 1946 firma zaměstnávala stále na 500 zaměstnanců po celé republice a rozšiřovala dále svůj početný technický park staveních strojů a to i včetně kolejových.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Krýsova firma vybudovala mnoho civilních a inženýrských staveb v celé ČSR, jakož se i podílela na výstavbě pohraničního opevnění před rokem 1938. Krýsa například projektoval Lidový dům v Ostravě, kde působil jako technický ředitel družstva a měl zodpovědnost za veškeré stavební práce včetně železobetonových konstrukcí.[7]
Mezi realizované stavby patří:
Stavby obecného určení[editovat | editovat zdroj]
- Lidový dům v Ostravě
- Městská spořitelna v Ostravě
- palác Revírní bratrské pokladny v Ostravě včetně tzv. Krestovy pasáže
- obchodní dům Borger
- Družstevní záložna v Ostravě
- Československý kostel v Ostravě
- 4 obytné domy pro firmu Rütgers
- objekty Třebovické elektrárny
- zimní stadion v Ostravě (1947) a další inženýrské stavby například i kanalizační
Zdravotnická zařízení[editovat | editovat zdroj]
- ozdravovna hornických dítek Klokočov[8]
- objekty v lázních Rájecké Teplice
- ušní pavilón Městské nemocnice Ostrava
- státní dětská ozdravovna v Cukmantlu, a další
Dopravní stavby[editovat | editovat zdroj]
- oprava válkou poškozených dílen ČSD v Ostravě
- stavby či opravy tratí Tišnov – Havlíčkův Brod, Brno – Havlíčkův Brod, Půchov – Horní Lideč, Červená Skála – Margecany, tunel Střelná, tunel Milotice, mosty v Zátoru a Albrechticích, nádraží a vlečky v Ostravě – Třebovicích vč. příjezdové komunikace, a mnoho dalších
- silniční práce a opravy na tazích : Bítov – Vysočany, Kružberk – Kerhartice, mosty u Vranovské přehrady, silnice Přívoz – Mariánské Hory v Ostravě, tah Ostrava – Rožnov, atd
Vojenské stavitelství před druhou světovou válkou[9][editovat | editovat zdroj]
- průzkumné geologické výkopy pro některé objekty ostravského úseku ( MO - snad i 2x pro tvrze ) již v roce 1935
- 4. stavební ostravský podúsek – Dolní Benešov ( objekty MO – S – 27 až MO – S – 37 ) ukončený stavebně v červnu 1937
- 2. stavební opavský podúsek – Jaktař ( objekty OP – S – 16 až OP – S – 24 ) stavebně ukončený v 1. pololetí 1938
- 3. stavební podúsek – Milostovice ( objekty OP – S – 25 až OP – S – 41 ) stavebně rozestavěný k říjnu 1938
- 3.a stavební podúsek – Velké Heraltice ( objekty OP – S – 42 až OP – S – 45b ) stavebně započato k říjnu 1938
- některé úseky překážkového systému na MO i OP
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matrika narozených Rakovník, 1885-1894, snímek 50 [online]. SOA Praha [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Úmrtní oznámení Kateřiny Krýsové. S. 8. Národní listy [online]. 1929-04-27 [cit. 2021-01-13]. S. 8. Dostupné online.
- ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 313, obraz 884 [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Technická práce na Ostravsku 1936 - 1946, zdroj AMO
- ↑ Matrika oddaných Wien Währing, 1914-1915, snímek 68 [online]. Matricula online [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Zemský archív Opava - původní zdroj Archív Vítkovických staveb v Ostravě, 1977
- ↑ Technická práce na Ostravsku 1936-1946: vydáno k XX. sjezdu čsl. inženýrů. S. 465. camea2.svkos.cz [online]. Spolek československých inženýrů, odbočka v Ostravě, 1947-05 [cit. 2019-12-11]. S. 465. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ HETTENBERGER, Vítězslav. O doléčování v Klokočově [online]. Hornický klub, 2007-06-05 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Pohraniční opevnění na Opavsku a Bruntálsku; Durčák, Gregar; 1998
