Boeing B-47 Stratojet

B-47 Stratojet
B-47E při startu s pomocnými raketami
Určení	strategický bombardér/průzkumný letoun
Výrobce	Boeing
První let	17. prosince 1947
Zařazeno	červen 1951
Vyřazeno	1969, B-47E 1977, EB-47E
Uživatel	Letectvo Spojených států Kanada
Vyrobeno kusů	2 032 ks
Cena za kus	1,9 milionu $ v roce 1955 (17.1 mil. $ pro rok 2018)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boeing B-47 Stratojet (tovární označení Model 450) byl americký šestimotorový proudový strategický bombardér středního doletu. Byl zkonstruován na základě požadavků amerického letectva z roku 1944 na maximálně rychlý bombardér pro střední tratě. Stroj nejprve dostal křídlo přímé, později, díky využití německých výzkumů z druhé světové války, šípové pod úhlem 35°. Dva letouny B-47B byly přestavěny pro doplňování paliva za letu, cisternový nesl označení KB-47G a doplňovaný letoun byl přeznačen na YB-47F. Verze B-47E dostala brzdící padák, katapultovací sedadla a kanony místo kulometů do zadní části trupu. Do služby byl zařazován od roku 1952. Poslední stroje byly vyřazeny v 70. letech.

V roce 1956 obdrželo RCAF jeden letoun B-47B (51-2059) ke zkouškám turbokompresorového motoru Orenda Iroquois o tahu 88,90 kN. Úpravu na leteckou zkušebnu provedla firma Canadair Ltd. a létal pod označením CL-52.

Varianty

XB-47D

Stroje EB-47E amerického námořnictva, 1971.

Poslední let B-47 v roce 1986; 52-0166 byl restaurován a převezen na základnu Castle AFB

• XB-47 – Postaveny dva prototypy jako model 450-1-1 a 450-2-2 respektive 46-065 a 46-066, poháněné šesti proudovými motory Allison J35-GE-7 pro první lety. Zálet druhého prototypu se uskutečnil 21. července 1948 s výkonnějšími motory General Electric J47-GE-3 o tahu po 23,11 kN, které v průběhu zkoušek obdržel také první prototyp a takto modifikovaný poprvé vzlétl 7. října 1949.
• B-47A – První let 25. června 1950, postaveno 10 sériových strojů s označením B-47A, z nichž první byl dodán v prosinci 1952. Byly vybaveny proudovými motory J47-GE-11, o stejném tahu 5,200 lbf (23 kN) jako dřívější J47-GE-3. U dvou letounů bylo odzkoušeno záďové střeliště s dvojicí kulometů ráže 12,7 mm dálkově ovládaných radiolokačním systémem.
• B-47B: 399 ks, po 87 strojích s motory J47-GE-11 naběhla do výroby obměna s výkonnějšími motory J47-GE-23 o tahu po 25,78 kN.
• RB-47B: 24 ks, průzkumná verze s osmi kamerami ve vyhřívaném pouzdru v pumovnici.
• TB-47B: 62 ks, cvičná varianta se čtvrtým členem osádky – instruktorem.
• DB-47B: 4 ks, bez výzbroje s rozšířeným radiovybavením pro řízení a kontrolu bezpilotních prostředků.
• WB-47B: meteorologická verze.
• YDB-47B: upravený jeden letoun B-47B (51-2186) pro vypouštění protizemní rakety GAM-63A Rascal.
• XB-47D: u dvou exemplářů B-47B byly místo čtyř vnitřních proudových motorů instalovány dva turbovrtulové Wright YT49-W-1 se čtyřlistými vrtulemi Curtiss. První let takto upraveného letounu proběhl 26. srpna 1955 a zkoušky probíhaly na základně Larson AFB.
• B-47E: 1341 ks, prototyp (51-2357) poprvé vzlétl 20. ledna 1953 s motory J47-GE-25, pokročilejší avionikou a účinnější výzbrojí.
• DB-47E: 2 ks letounů pro vypouštění střel Rascal.
• EB-47E: 3 ks, varianta pro radioelektronický průzkum.
• RB-47E: 240 ks, průzkumná verze se zvětšenou kapacitou trupových palivových nádrží, jejíž první prototyp (51-5258) byl zalétán 3. července 1953.
• EB-47H: varianta určená pro radioelektronický boj.
• RB-47H: 32 ks, varianta pro optický a speciální radioelektronický průzkum.
• ERB-47H: 3 ks
• ETB-47E: cvičná verze.
• WB-47E: 24 ks pro průzkum počasí.
• YDB-47E: 2ks, stejné určení jako YDB-47B a DB-47E.
• YB-47J: vznikla zástavbou radiolokačního bombardovacího a navigačního zařízení MA-2.
• RB-47K: 15 ks, modifikované letouny RB-47E pro fotoprůzkum a rozbor počasí.
• EB-47L: 36 ks B-47E přebudovaných pro systém vzdušného velení v případě nukleární války.

Celkem vyrobeno 2 032 kusů

Specifikace (B-47E)

Technické údaje

• Osádka: 3
• Rozpětí: 35,4 m
• Délka: 32,6 m
• Výška: 8,5 m
• Nosná plocha: 132,7 m²
• Plošné zatížení: 454,8 kg/m²
• Profil křídla: NACA 64A (0,225) 12 mod root and tip
• Hmotnost prázdného stroje: 35 867 kg
• Vzletová hmotnost: 60 341 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 100 000 kg
• Pohonné jednotky: 6× turbokompresorový proudový motor General Electric J47-GE-25, každý o tahu 32 kN
• Zero-lift drag coefficient: 0,0148 (odhad)
• Plocha čelního odporu: 21,13 ft² (1,96 m²)
• Štíhlost křídla: 9,42

Výkony

Přehrát média

Start bombardéru (0:32 min)

• Maximální rychlost: 977 km/h
• Cestovní rychlost: 896 km/h
• Bojový rádius: 3 240 km s nákladem 9 000 kg pum
• Přeletový dolet: 6 494 km
• Dostup: 12 300 m
• Počáteční stoupavost: 23,7 m/s
• Plošné zatížení: 454,8 kg/m²
• Tah/Hmotnost: 0,22
• Lift-to-drag ratio: 20 (odhad)

Výzbroj

• Kanóny: 2× 20 mm M24A1
• Pumy: do 11 000 kg výzbroje, zahrnující:
• 2× atomová puma nebo
• 28× 230 kg konvenční munice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boeing B-47 Stratojet ve Wikimedia Commons
• (anglicky) Handbook Flight Operating Instructions USAF Series B-47A Aircraft
• (anglicky)(1950) (Part II) AN 01-20ENA-1 Handbook Flight Operating Instructions USAF Series B-47A Aircraft – neplatný odkaz !

Portály: Letectví | Letectvo Spojených států amerických