Boeing B-47 Stratojet
| B-47 Stratojet | |
B-47E při startu s pomocnými raketami
|
|
| Určení | strategický bombardér |
|---|---|
| Výrobce | Boeing |
| První let | 17. prosince 1947 |
| Zařazeno | červen 1951 |
| Vyřazeno | 1969, B-47E 1977, EB-47E |
| Uživatel | Letectvo Spojených států Kanada |
| Vyrobeno kusů | 2 032 ks |
| Cena za kus | 1,9 milionu $ v roce 1955 |
Boeing B-47 Stratojet byl americký strategický bombardér středního doletu. Stroj byl zkonstruován na základě požadavků amerického letectva z roku 1944 na maximálně rychlý bombardér pro střední tratě. Stroj nejprve dostal křídlo přímé, později, díky využití německých výzkumů z druhé světové války, šípové pod úhlem 35°. Dva letouny B-47B byly přestavěny pro doplňování paliva za letu, cisternový nesl označení KB-47G a doplňovaný letoun byl přeznačen na YB-47F. Verze B-47E dostala brzdící padák, katapultovací sedadla a kanony místo kulometů do zadní části trupu. Do služby byl zařazován od roku 1952. Poslední stroje byly vyřazeny v 70. letech.
V roce 1956 obdrželo RCAF jeden letoun B-47B (51-2059) ke zkouškám turbokompresorového motoru Orenda Iroquois o tahu 88,90 kN. Úpravu na leteckou zkušebnu provedla firma Canadair Ltd. a létal pod označením CL-52.
Varianty[editovat | editovat zdroj]
Poslední let B-47 v roce 1986; 52-0166 byl restaurován a převezen na základnu Castle AFB
- XB-47 – Postaveny dva prototypy jako model 450-1-1 a 450-2-2 respektive 46-065 a 46-066, poháněné šesti proudovými motory Allison J-35-GE-7 pro první lety. Zálet druhého prototypu se uskutečnil 21. července 1948 s výkonnějšími motory General Electric J47-GE-3 o tahu po 23,11 kN, které v průběhu zkoušek obdržel také první prototyp a takto modifikovaný poprvé vzlétl 7. října 1949.
- B-47A – První let 25. června 1950, postaveno 10 sériových strojů s označením B-47A, z nichž první byl dodán v prosinci 1952. Byly vybaveny proudovými motory J47-GE-11, o stejném tahu 5,200 lbf (23 kN) jako dřívější J47-GE-3. U dvou letounů bylo odzkoušeno záďové střeliště s dvojicí kulometů ráže 12,7 mm dálkově ovládaných radiolokačním systémem.
- B-47B: 399 ks, po 87 strojích s motory J47-GE-11 naběhla do výroby obměna s výkonnějšími motory J47-GE-23 o tahu po 25,78 kN.
- RB-47B: 24 ks, průzkumná verze s osmi kamerami ve vyhřívaném pouzdru v pumovnici.
- TB-47B: 62 ks, cvičná varianta se čtvrtým členem osádky – instruktorem.
- DB-47B: 4 ks, bez výzbroje s rozšířeným radiovybavením pro řízení a kontrolu bezpilotních prostředků.
- WB-47B: meteorologická verze.
- YDB-47B: upravený jeden letoun B-47B (51-2186) pro vypouštění protizemní rakety GAM-63A Rascal.
- XB-47D: u dvou exemplářů B-47B byly místo čtyř vnitřních proudových motorů instalovány dva turbovrtulové Wright YT49-W-1 se čtyřlistými vrtulemi Curtiss. První let takto upraveného letounu proběhl 26. srpna 1955 a zkoušky probíhaly na základně Larson AFB.
- B-47E: 1341 ks, prototyp (51-2357) poprvé vzlétl 20. ledna 1953 s motory J47-GE-25, pokročilejší avionikou a účinnější výzbrojí.
- DB-47E: 2 ks letounů pro vypouštění střel Rascal.
- EB-47E: 3 ks, varianta pro radioelektronický průzkum.
- RB-47E: 240 ks, průzkumná verze se zvětšenou kapacitou trupových palivových nádrží, jejíž první prototyp (51-5258) byl zalétán 3. července 1953.
- EB-47H: varianta určená pro radioelektronický boj.
- RB-47H: 32 ks, varianta pro optický a speciální radioelektronický průzkum.
- ERB-47H: 3 ks
- ETB-47E: cvičná verze.
- WB-47E: 24 ks pro průzkum počasí.
- YDB-47E: 2ks, stejné určení jako YDB-47B a DB-47E.
- YB-47J: vznikla zástavbou radiolokačního bombardovacího a navigačního zařízení MA-2.
- RB-47K: 15 ks, modifikované letouny RB-47E pro fotoprůzkum a rozbor počasí.
- EB-47L: 36 ks B-47E přebudovaných pro systém vzdušného velení v případě nukleární války.
Celkem vyrobeno 2 032 kusů
Specifikace (B-47E)[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Osádka: 3
- Rozpětí: 35,4 m
- Délka: 32,6 m
- Výška: 8,5 m
- Nosná plocha: 132,7 m²
- Plošné zatížení: 454,8 kg/m²
- Profil křídla: NACA 64A (0,225) 12 mod root and tip
- Hmotnost prázdného stroje: 35 867 kg
- Vzletová hmotnost: 60 341 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 100 000 kg
- Pohonné jednotky: 6× turbokompresorový proudový motor General Electric J47-GE-25, každý o tahu 32 kN
- Zero-lift drag coefficient: 0,0148 (odhad)
- Plocha čelního odporu: 21,13 ft² (1,96 m²)
- Štíhlost křídla: 9,42
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 977 km/h
- Dostup: 10,100 m
- Stoupavost: 23,7 m/s
- Dolet:
- Bojový: 3 240 km
- Přeletový: 6 494 km
- Tah/Hmotnost: 0,22
- Lift-to-drag ratio: 20 (odhad)
Výzbroj[editovat | editovat zdroj]
- Kanóny: 2× 20 mm M24A1
- Pumy: do 11 000 kg výzbroje, zahrnující:
- 2× atomová bomba nebo
- 28× 230 kg konvenční munice
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boeing B-47 Stratojet ve Wikimedia Commons- Galerie Boeing B-47 Stratojet ve Wikimedia Commons
- (anglicky) Handbook Flight Operating Instructions USAF Series B-47A Aircraft
- (anglicky)(1950) (Part II) AN 01-20ENA-1 Handbook Flight Operating Instructions USAF Series B-47A Aircraft – neplatný odkaz !
