Přeskočit na obsah

Blanka Savojská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blanka Savojská
paní Milána
Portrét
Blančin náhrobek
Narození1337
Úmrtí31. prosince 1387
Pavia
Pohřbenaklášter klarisek v Pavii
Sňatek28. září 1350
ManželGaleazzo II. Visconti
PotomciGian Galeazzo Visconti
Marie Visconti
Violanta Visconti
RodSavojští
OtecAymon Savojský
MatkaJolanda Palaeologina z Montferratu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blanka Savojská (133731. prosince 1387) byla paní Milána.

Narodila se jako dcera savojského hraběte Aymona a jeho manželky Jolandy, dcery markraběte Theodora I. z Montferratu. Osiřela již v dětství. Hrabětem se stal její bratr Amadeus, ale ve skutečnosti po dobu jeho nezletilosti vládl regent. V roce 1345 započala jednání o Blančině možném sňatku se synem anglického krále Eduarda III., k obnovení vztahů mezi Savojskem a Anglií.

Ve snaze omezit expanzivní politiku Blančina strýce Jana II. z Montferattu, byla 22. října 1349 vytvořena aliance mezi Blančiným bratrem Amadeem a milánským vládcem Giovannim Viscontim. Stvrzením dohody bylo Blančino zasnoubení s Giovanniho synovcem Galeazzem II. Viscontim. 28. září 1350 se Blanka za asi o sedmnáct let staršího Galeazza ve městě Rivoli provdala. Pouhých několik týdnů po svatbě byl Galeazzo svým strýcem požádán o obsazení města Bologna, jeho křehké zdraví ho však donutilo od dobytí upustit. Trpěl pakostnicí.[1]

V roce 1360 byl Galeazzo jmenován císařským vikářem Karla IV. a Pavia padla pod nadvládu rodiny Visconti. Blanka tam následovala svého manžela, který nechal postavit hrad Visconti, kde se Blanka vzdělávala a přijímala své význačné přátele, včetně Francesca Petrarcy.

Když vypukla válka mezi Milánem a jejím strýcem Janem z Montferratu, bratr Amadeus se přidal na stranu strýce. Blanka se snažila využít jakýchkoliv prostředků, aby roztržku mezi bratrem a manželem odvrátila.[2] Amadeus posléze uzavřel se švagrem smír,[3] což prý vedlo Bernaba Viscontiho k pokusu o Blančino zavraždění.[4] Když se manželovo zdraví zhoršilo, přesídlil pár do Cortenovy. V roce 1378 Galeazzo zemřel. Blanka v Pavii 31. ledna 1380 založila klášter klarisek, kde se usídlila.[5] V posledních letech života trávila Blanka čas péčí o svou jedinou přeživší vnučku Valentinu, budoucí vévodkyni orleánskou, kterou učila francouzsky a německy.

V roce 1385 se společně se synem zúčastnila svržení švagra Bernaba. Spiknutí bylo úspěšné a Bernabo po půlročním věznění zemřel jedem. Blančin syn Gian Galeazzo se pak stal jediným vládcem Milána. V listopadu 1386 zemřela Blančina dcera Violanta. Smrt dcery nesla Blanka velmi špatně. Zemřela 31. prosince 1387 a byla pohřbena v klášteře klarisek, který před svou smrtí bohatě zajistila.[5] V Mnichovské knihovně je její kniha Hodinek s iluminacemi od Giovanniho di Benedetto da Como.[6]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Tomáš I. Savojský
 
 
Tomáš Flanderský
 
 
 
 
 
 
Markéta ze Ženevy
 
 
Amadeus V. Savojský
 
 
 
 
 
 
Teodoro III. Fieschi de Lavagna
 
 
Beatrice Fieschi
 
 
 
 
 
 
Simone della Volta
 
 
Aymon Savojský
 
 
 
 
 
 
 
 
Guido II. z Baugé
 
 
 
 
 
 
 
 
Sibyla z Bauge
 
 
 
 
 
 
 
 
Dauphine di Saint-Bonnet
 
 
 
 
 
 
 
Blanka Savojská
 
 
 
 
 
Michael VIII. Palaiologos
 
 
Andronikos II.
 
 
 
 
 
 
Theodora Dukaina Vatatzés
 
 
Theodor I. z Montferattu
 
 
 
 
 
 
Vilém VII. z Montferratu
 
 
Jolanda z Montferratu
 
 
 
 
 
 
Beatrix Kastilská
 
 
Jolanda Palaeologina z Montferratu
 
 
 
 
 
 
 
 
Opicino Spinola
 
 
 
 
 
 
 
 
Argentina Spinola
 
 
 
 
 
 
 
 
Violanta ze Saluzza
 
 
 
 
 
 
 
  1. TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených časů. Praha: BB/art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. S. 274. 
  2. Tuchmanová, str. 287
  3. Tuchmanová, str. 289
  4. Tuchmanová, str. 292
  5. a b www.paviaedintorni.it
  6. www.treccani.it

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Paní Milána
Předchůdce:
Egidiola Gonzaga
13501378
Blanka Savojská
Nástupce:
Beatrice Regina della Scala