Bismabenzen
| Bismabenzen | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | bisminin |
| Sumární vzorec | C5H5Bi |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 289-52-1 |
| PubChem | 136133 |
| SMILES | C1=CC=[Bi]C=C1 |
| InChI | 1S/C5H5Bi/c1-2-4-6-5-3-1/h1-5H |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 274,07 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bismabenzen je organická sloučenina odvozená od benzenu náhradou jednoho uhlíkového atomu atomem bismutu, se vzorcem C5H5Bi.
Bismabenzenbyl připraven, ale ne izolován, protože je příliš reaktivní.[1][2]
V roce 1982 byly popsány nestabilní deriváty se 4alkylovými substituenty.[3] Roku 2016 se podařilo připravit stabilní derivát,[1][4] mající dvě tri(isopropyl)silylové skupiny vzájemně v poloze ortho, z aluminacyklohexadienu, chloridu bismutitého a 1,8-diazabicyklo[5.4.0]undec-7-enu (DBU).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Fernando Gomollon-Bel. Chemists create stable bismuth benzene derivative [online]. Chemistry World, September 29, 2016. Dostupné online.
- ↑ ASHE, Arthur J.; GORDON, Michael D. Bismabenzene. Reaction of Group V heteroaromatic compounds with hexafluorobutyne. Journal of the American Chemical Society. 1972, s. 7596–7597. DOI 10.1021/ja00776a063.
- ↑ ASHE, Arthur J.; DIEPHOUSE, Timothy R.; EL-SHEIKH, Maher Y. Stabilization of stibabenzene and bismabenzene by 4-alkyl substituents. Journal of the American Chemical Society. 1982, s. 5693–5699. DOI 10.1021/ja00385a024.
- ↑ ISHII, Takuya; SUZUKI, Katsunori; NAKAMURA, Taichi; YAMASHITA, Makoto. An Isolable Bismabenzene: Synthesis, Structure, and Reactivity. Journal of the American Chemical Society. 2016, s. 12787–12790. Dostupné online. DOI 10.1021/jacs.6b08714. PMID 27654463.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bismabenzen na Wikimedia Commons
