Přeskočit na obsah

Biologicky rozložitelný odpad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zahradní odpad v kompostárně

Biologicky rozložitelný odpad obecně nazývaný jako bioodpad je jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír). Jedná se o odpad jehož respirační aktivita po čtyřech dnech (AT4) je nad 10 mg O2/g sušiny a dynamický respirační index je nad 1 000 O2/kg spal. látek/h. Po proběhnutí biologického rozkladu se odpad mění ve stabilizovaný odpad.

Biologicky rozložitelný komunální odpad

[editovat | editovat zdroj]

Velmi důležitou částí biologicky rozložitelných odpadů jsou biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO), které dle Plánu odpadového hospodářství ČR tvoří tyto druhy:

Druhy odpadů podle Katalogu odpadů tvořící BRKO
Katalogové číslo Název druhu Podíl biologicky rozložitelné složky (% hmotnostní)
20 01 01 Papír a/nebo lepenka 100
20 01 07 Dřevo 100
20 01 08 Organický kompostovatelný odpad 100
20 01 10 Oděv 75
20 01 11 Textilní materiál 75
20 02 01 Kompostovatelný odpad z údržby zeleně 100
20 03 01 Směsný komunální odpad 40[pozn. 1]
20 03 02 Odpad z tržišť 75

Z toho tedy plyne, že obsah bioodpadů ve směsném, přesněji ve zbytkovém komunálním odpadu je ještě vyšší. Lokálně může dosahovat až 60 % hmotnostních.

Kontejner na bioodpad

Výhody biologického rozkladu

[editovat | editovat zdroj]

BRO jsou skupinou odpadů, která lze dobře využít např. kompostováním nebo k výrobě bioplynu.

  • snížení množství skladovaného či spalovaného odpadu
  • snížení produkce skleníkových plynů (především metan)
  • zabránění nestability odpadu na skládce
  • produkce kvalitních hnojiv

Skládkování

[editovat | editovat zdroj]

Skládkování biologicky rozložitelných komunálních odpadů je omezováno, tato povinnost vyplývá ze směrnice Rady č. 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, která byla implementována do Plánu odpadového hospodářství ČR[1] (Nařízení vlády č. 197/2003 Sb.)

Problémy skládkování bioodpadu

[editovat | editovat zdroj]
  • způsobuje nestabilitu skládky (propadáním po rozkladu org. látek, nebo hromaděním plynu – nebezpečí vzdouvání terénu nebo výbuchu vznikajících plynů)
  • přispívá ke skleníkovému efektu produkcí metanu
  • zvyšuje množství skládkového odpadu a snižuje tak životnost skládky jako celku
  1. Podíl BRKO v komunálním odpadu v roce 1995 byl stanoven v „Situační zprávě o biologicky rozložitelných odpadech v ČR“ (ČEÚ, 2000) na 41 % hmotnosti. Do skupiny odpadů použité pro stanovení podílu BRKO byly v členění komunálních odpadů podle Katalogu odpadů platném v roce 1995 (Katalog odpadů k zákonu č. 238/1991 Sb.), zařazeny: domovní a jemu podobný odpad z obcí, objemný a jemu podobný odpad z obcí, uliční smetky a odpad ze zeleně. Ve skupině komunální odpad (kód 91) nebyly sledovány odděleně sbírané využitelné složky z komunálních a jim podobných odpadů. Z hlediska BRKO se jedná zejména o sběrový papír a lepenku.
  1. Plán odpadového hospodářství České republiky [online]. env.cz, 2004-03-11 [cit. 2011-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-18. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]