Bibliomining

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Biblimining je proces /metoda dobývání/dolování znalostí nebo informací z databází v knihovnách. O tomto termínu se začíná hovořit v 90. letech 20. století. Avšak poprvé ho použil Scott Nicholson v roce 2003.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Jedna z jeho definic zní takto:
„Bibliomining is the use of a combination of data mining, data warehousing, and bibliometrics for the purpose of analyzing library services“. Cože je volně přeloženo jako: „ Bibliomining je kombinace dolování dat, datové sklady a bibliometrie za účelem analýzy knihovnických služeb.“

Bibliomining se tedy týká oboru knihovnictví, pouze však knihovních služeb softwarových. Jedná se totiž o získávání/dolování dat z různých elektronických databází. A tento proces je následně využit k praktickým knihovnickým službám. Souvisí také s procesem/metodou zvanou „data mining“, která se zabývá dolováním dat z různých rozsáhlých databází, využívá je bankovnictví nebo ekonomie. Bibliomining většinou používají knihovny pro své účely. Pomocí něho se dá např. zjistit, jaké knihy si půjčují jednotlivé soc. skupiny a management knihovny se tak může lépe zaměřit na jednotlivé komunity. Jako jeden z příkladu Nicholson uvádí např. odlišnosti uživatelů, kteří využívají elektronická periodika. V každém softwaru knihovny se shromažďuje velké množství dat, které by nejspíš zůstalo skryto a zcela nevyužité. Týká se to návštěv čtenářů v knihovně, provedených výpůjček a také např. rezervací. Datové zdroje, ze kterých knihovna čerpá, jsou interní (data z vlastních databází) a externí (jsou to data, která lze získat, např. demografické rozložení obyvatel na základě jejich adres). Stejně jako je tomu u "data miningu" hledáme vzorky, které mají nějakou závislost a hodnotíme dále vztahy mezi nimi. Pokud se nějaké souvislosti naleznou, může nalezené znalosti knihovna využít ve svůj prospěch.

Data mining[editovat | editovat zdroj]

Pokud máme surová data, tabulky vytvořené z databází, můžeme je využít k vytvoření strategického plánu např. v oblasti financí. Slouží tedy v závěru jako metoda managementu. Po určitém výběru, čistění a analýze dat jsou zjištěny výsledky, které by měly být zcela "překvapivé".[zdroj?] Ne všechna data se totiž dají využít perspektivně. Při data miningu je vhodné využívat několik metod a hledání jejich správných kombinací.

S tímto termínem také souvisí strategické plánování knihovny a benchmarking.

Benchmarking[editovat | editovat zdroj]

Výraz pochází z ekonomie. Jde o metodu neustálého zlepšování na základě srovnávání s konkurencí. "Bench" znamená laťka a "marking" přiblížit se.[kdo?] Díky této metodě si tedy můžeme osvojit poznatky od konkurenta a tím vylepšit vlastní projekty a procesy. V knihovnickém prostředí se benchmarking také provádí, např. v roce 2014 ho provedla Národní knihovna.

Fáze procesu dobývání informací z databází[editovat | editovat zdroj]

  1. určení otázky (co přesně chceme zjistit, tuto otázku co nejpřesněji definovat)
  2. určení oblasti zdrojů
  3. shromažďování dat do datového skladu
  4. výběr nástrojů pro analýzu
  5. uplatnění vzorů pro dolování dat a čištění dat
  6. uplatnění výsledků

Při uplatnění bibliominingu musí knihovníci pracovat většinou se svým IT technikem a také dbát na určitá pravidla, která se nesmějí porušit, a to především dbát na ochranu osobních údajů svých klientů.[1][2][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Nicholson, S. (2003) The Bibliomining Process: Data Warehousing and Data Mining for Library Decision-Making, dostupné online: http://bibliomining.com/nicholson/biblioprocess.htm Archivováno 5. 2. 2015 na Wayback Machine
  2. Radka Římanová - Bibliomining - dobývání znalostí z knihovních databází a systémů, dostupné online: http://uisk.ff.cuni.cz/detail.do?articleId=6569 Archivováno 6. 1. 2015 na Wayback Machine
  3. www.bibliomining.com [online]. [cit. 04-06-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-06-2008. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]