Berounský tunel
| Berounský tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 24,8 km |
| Rozchod kolejí | rozchod 1435 mm |
| Výstavba | |
| Zahájení stavby | 2028 |
| Dokončení | 2035 |
| Náklady | 50 000 000 000 Kč |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 50°0′54,71″ s. š., 14°15′44,99″ v. d. |
  Berounský tunel | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Berounský tunel (do roku 2023 Tachlovický tunel,[1] dříve nazývaný též Železniční tunel Barrandov) je železniční tunel plánovaný pro vysokorychlostní trať Praha–Beroun, měl by mít délku přibližně 25 km. Maximální rychlost v tunelu by měla být 200 km/h, trať bude přizpůsobena smíšenému provozu osobní a nákladní dopravy, výstavba by měla být zahájena nejdříve v roce 2028. Doba průjezdu tunelem bude méně než 10 minut, čímž by se dosáhlo významné úspory času oproti stávající trati Praha–Beroun údolím Berounky.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vláda Jiřího Paroubka schválila tunelovou variantu v červenci 2005.[2][3] Původně byla zvažována i varianta dvou na sebe navazujících tunelů. Tunel měl být původně dvoukolejný, pak se projekt přiklonil k dvojici jednokolejných tunelů, které budou každých 400 metrů propojeny spojovacími chodbami.[4] Investorem byla Správa železniční dopravní cesty, generálním projektantem byl SUDOP Praha a. s. V lednu 2008 byly založeny webové stránky projektu. Během roku 2009 začaly přípravné práce – zapojování elektrických transformátorových stanic na očekávaných koncích tunelu. Nebyla však vybrána firma, která by měla provést vlastní stavební práce. První odhad nákladů činil asi 26 miliard Kč.
Poslanecká sněmovna v září 2009 v souvislosti s tímto tunelem ve zrychleném režimu schválila novelu zákona, podle níž k podzemním stavbám nebude třeba souhlas majitelů pozemků nad stavbou, pokud se jich výstavba přímo nedotkne.[5]
V září 2010 označil ministr dopravy Vít Bárta projekt za příliš nákladný, a ačkoliv výstavba vysokorychlostního koridoru patřila k jeho dopravním prioritám, tunel samotný by realizován být neměl.[6][7]
Plán tunelu byl oživen v roce 2019. Správa železniční dopravní cesty oznámila záměr podpořit výstavbu nového tunelu a současnou železniční trať kopírující údolí Berounky přenechat příměstským vlakům. Opustila také levnější variantu F, k níž se přikláněla ještě začátkem roku a podle které měla být pouze napřímena trať mezi Radotínem a Řevnicemi dvěma kratšími tunely. Varianta F byla opuštěna například kvůli nemožnosti snížení hlukové zátěže v úseku Řevnice–Beroun.
Popis projektu
[editovat | editovat zdroj]Tunel v celkové délce 24,7 kilometrů má sestávat ze dvou souběžných jednokolejných tubusů vybudovaných ražbou metodou TBM na základě kruhového průřezu. Má začínat jižně od nádraží Praha-Smíchov v nadmořské výšce asi 200 metrů a dále vést zhruba pod Slivencem, Ořechem, Tachlovicemi, Mezouní a Sedlcem ve Svatém Janu pod Skalou. Tunel má mít tvar lehce zakřiveného oblouku z důvodu přizpůsobení geologickým poměrům (krasové jeskyně). Vyústění v Berouně má být v nadmořské výšce okolo 225 metrů. Ražba má trvat čtyři roky a probíhat ve dvou směrech současně, od Berouna a Tachlovic. Vytěžený materiál má být použit k rekultivaci lomu Holý Vrch poblíž Mořiny.
Na trati by neměly být žádné mezilehlé stanice ani zastávky. U Svatého Jana pod Skalou by měl mít tunel čerpací objekt, u Tachlovic transformovnu, odvětrávání a přístupový tunel. Maximální sklon by měl být 2,8 ‰.
V červnu 2019 byly ve hře dvě varianty: Tachlovický tunel o délce 24,7 km od barrandovského mostu (s napojením ke Smíchovu i na Branický most) k berounskému Závodí, a kratší varianta 18km Třebotovského tunelu začínajícího v Radotíně. Za favorita byla považována delší varianta, jejíž náklady se odhadovaly na 50 miliard korun. V listopadu 2019 Centrální komise Ministerstva dopravy vybrala variantu delšího tunelu o délce 24,8 km (varianta C-I), stavět se má v letech 2028 až 2035.[1][8] Maximální rychlost v tunelu bude 200 km/h, trať bude přizpůsobena smíšenému provozu osobní a nákladní dopravy.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b ŠINDELÁŘ, Jan. Správa železnic vypsala tendr na geotechnický průzkum pro tunel Praha – Beroun. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2023-01-27 [cit. 2023-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Petr Sehnoutka: Prahu a Beroun propojí rekordní tunel ihned.cz, 12. 4. 2007
- ↑ Beroun – Praha, popis III. koridoru, K-report – železniční koridory
- ↑ Petr Sehnoutka: Vlakový tunel do Berouna: dražší, delší a složitější, ihned.cz, 12. 7. 2007
- ↑ Martina Klapalová: Vysokorychlostní trať Praha - Beroun byla v ohrožení, pomohli poslanci, iDnes.cz, 11. 9. 2009, ČTK
- ↑ Bárta: Strategickou stavbou v Plzeňském kraji je III. koridor, Finanční noviny 24. 9. 2010 (odkaz nefunkční)
- ↑ Bárta: Strategickou stavbou v Plzeňském kraji je III. koridor, SILNICE ŽELEZNICE 24. 9. 2010
- ↑ SŮRA, Jan. Stát posvětil nejdelší železniční tunel. 25 kilometrů pod zemí zkrátí výrazně cestu z Prahy do Berouna. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2019-11-25 [cit. 2023-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Studie proveditelnosti nové trati Praha – Beroun je schválená - Zprávy - www.szdc.cz. www.szdc.cz [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-14.