Berberský kůň

Berberský kůň je jedním z pouštních plemen koní v Africe. Patří mezi teplokrevníky.

Historie plemene

Berber je starobylé plemeno, pochází ze severní Afriky (Maroko, Alžírsko, Libye), kde se zřejmě v 6. století zkřížili západní koně starogermánských Vandalů s koňmi orientálními. Maurové je pak dál zušlechťovali arabskými plnokrevníky. Berber sám se podílel na vzniku mnoha dalších plemen, převážně španělských, ale i třeba anglického plnokrevníka nebo connemary.

Charakteristika plemene

Berber má delší mírně klabonosou hlavu, sraženou záď a nízko nasazený ocas. Bedra mají 6 obratlů, na nohách mívá rousy. V kohoutku měří kolem 153 cm. Je velmi odolný vůči suchu a horku, vyniká svou vytrvalostí a houževnatostí. V závodě jezdců napříč pouští dokázal uběhnout 160 km za 9 hodin.^[1] Je obratný a na krátké vzdálenosti rychlý.

Dnešní barvení bývá díky přikřížení arabů bílé, ale původně byli berbeři převážně vraníci, hnědáci nebo ryzáci.

Využití

Dnes běžně slouží jako dopravní prostředek pouštních a horských kočovníků.^[2]

Odkazy

Reference

↑ DOLEŽAL, Vladimír; DOLEŽALOVÁ, Alena. Člověk a kůň. České Budějovice: Dona, 1995. ISBN 80-85463-52-0. Kapitola Skupina koní východních, s. 76.
↑ KHOLOVÁ, Helena; HOŠEK, Jan. Koně. Praha: Aventinum, 1996. ISBN 80-85277-36-0. Kapitola Berberský kůň, s. 110.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Berberský kůň na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Člověk_a_kůň-1] DOLEŽAL, Vladimír; DOLEŽALOVÁ, Alena. Člověk a kůň. České Budějovice: Dona, 1995. ISBN 80-85463-52-0. Kapitola Skupina koní východních, s. 76.

[Koně-2] KHOLOVÁ, Helena; HOŠEK, Jan. Koně. Praha: Aventinum, 1996. ISBN 80-85277-36-0. Kapitola Berberský kůň, s. 110.

[1]

[2]