Bečvářův dvůr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bečvářův dvůr ve Strašnicích
Bečvářův dvůr, zadní strana
Bečvářův dvůr, zadní strana
Účel stavby

hospodářské budovy, dnes sídlo firmy Oriflame

Základní informace
Slohklasicismus
Výstavbaasi 1830
Přestavba70. a 90. léta 20. století
StavebníkJosef Popelář
Další majiteléTomáš Bečvář
Poloha
AdresaStarostrašnická 16/25, Praha 10-Strašnice, ČeskoČesko Česko
UliceV olšinách
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky40747/1-1661 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bečvářův statek či Bečvářův dvůr je trojkřídlá usedlost postavená společně s již neexistující Bečvářovou vilouklasicistním slohu. Bečvářův dvůr stojící na adrese Starostrašnická 16/25 v Praze 10-Strašnicích je jedinou dochovanou hospodářskou usedlostí starých Strašnic. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bečvářův dvůr v zimě, leden 2016
Bečvářův dvůr na podzim

Velkostatek[editovat | editovat zdroj]

Usedlost s původním čp. 16 vznikla na místě někdejšího středověkého poplužního dvora s tvrzí. Statek nechal kolem roku 1830 v klasicistním slohu vystavět tehdejší majitel Josef Popelář, nemovitost však nese jméno po Tomáši Bečvářovi, majiteli statku od roku 1862, největšímu hospodáři ve Strašnicích, jemuž patřila polovina zdejších polností.[2] Bečvářovi patřily polnosti na území dnešních Strašnic, Žižkova, Malešic i Vršovic.[3]

Majetek zdědil jeho syn Julius. Ten v roce 1926 rozhodl, že majetek rozdělí mezi své tři potomky. Dvůr a dům na Starém Městě měla jako věno dostat jeho dcera Anna. Takto to bylo uvedeno i v závěti Julia Bečváře z roku 1945.[4]

Po roce 1948 byl veškerý majetek rodiny Bečvářů vyvlastněn, hospodářské budovy přešly do správy Státnímu statku Praha a ve dvoře byly zřízeny byty.[3] Na pozemcích statku bylo vystavěno například sídliště Solidarita.[3]

Dcera Anna zemřela v roce 1987 a svůj majetek odkázala přátelům svého zesnulého manžela z klubu zahrádkářů, místnímu učiteli Františku Činčerovi a stavbyvedoucímu Štěpánu Formanovi. Tito následně dvůr v 90. letech právoplatně zrestituovali.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Budova statku je patrová se zaklenutými místnostmi v přízemní. Vstupní pozdně klasicistní průčelí na východní straně budovy zdobí nízký středový rizalit vrcholící trojúhelníkovým štítem.

Původně se budova dvora nacházela pod hrází rybníka. Ten byl zasypán a na jeho místě se dnes nachází Areál volného času Gutovka.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bečvářův dvůr - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  2. Bečvářův dvůr na www.slavnestavby.cz
  3. a b c BEREŇ, Michael. Stařenka neměla dědit lukrativní pozemky. Bečvářův statek míří k soudu. Pražský deník. 2019-08-05. Dostupné online [cit. 2020-12-22]. (česky) 
  4. a b ŠTICKÝ, Jiří. Jak lidé z StB a šíbři k pozemkům přišli - Magazín Reportér. reportermagazin.cz [online]. 2020-08-09 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 28 - 29.
  • HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 88.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]