Battlestar Galactica (minisérie)

Battlestar Galactica
Žánry	sci-fi; akční; dobrodružný; drama
Formát	minisérie
Předloha	Battlestar Galactica
Námět	Glen A. Larson
Scénář	Ronald D. Moore; Christopher Eric James
Režie	Michael Rymer
Země původu	Spojené státy
Jazyk	angličtina
Počet dílů	2 (seznam dílů)
Obvyklá délka	90 minut
Produkce a štáb
Distributor	NBCUniversal Syndication Studios
Premiérové vysílání
Stanice	Sci-Fi Channel
Vysíláno	8. prosince 2003 – 9. prosince 2003
	Battlestar Galactica na ČSFD, SZ, IMDb; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Battlestar Galactica je americká sci-fi televizní minisérie vysílaná ve dvou dílech v roce 2003 na stanici Sci-Fi Channel. Jedná se o remake fikčního světa a multimediální řady Battlestar Galactica, vycházejícího ze stejnojmenného seriálu z let 1978–1979. Díky úspěchu minisérie na ni navázal v letech 2005–2009 vysílaný seriál Battlestar Galactica.

Popis

V roce 2003 odvysílal Sci-Fi Channel tříhodinovou minisérii. Její úspěch vedl stanici k rozhodnutí pokračovat v rozvíjení příběhu natočením dalších sezón klasického seriálu. Základní zápletka o útěku posledních lidí a hledání ztraceného třináctého kmene, byla přejata z původního seriálu, charakter postav a celkové vyznění příběhu se však výrazně změnily.

Postavy mají všeobecně hlouběji vykreslenou psychologii a Cyloni již nejsou plechové vraždící stroje, nýbrž mají i rafinované modely s lidskou podobou (lidštěji se i chovají) a různým původem, což je jednou ze základních zápletek. Baltar zde není jednoznačný zloduch, nýbrž sebestředný vědec, který udělal několik neuvážených rozhodnutí. Změnil se i styl vyprávění, tón je vážnější, uvěřitelnější, je natočen odlišným stylem kamery a obsahuje řadu odkazů na současný svět (například v něm, oproti původní sérii, hraje mnohem větší roli náboženství).

Děj

Děj minisérie začíná po více než 40 letech od poslední války, kterou Cyloni z lidem neznámého důvodu sami přerušili. Obyvatelé kolonií si mysleli, že Cyloni chtějí mír a proto v zóně nikoho vybudovali stanici pro diplomatická setkání. Cyloni nikdy nepřišli, ale stanice se stala prvním místem jejich nového náhlého útoku na kolonie. Díky technologickému pokroku a infiltraci Cylonů s lidskou podobou, ovládnuvších počítačové sítě, byla obrana kolonií rychle vyřazena, vesmírné lodě zničeny a na planety byly svrženy atomové zbraně. Přežili pouze desetitisíce lidí, dílem na planetách a dílem na Cylony dosud nenalezených vesmírných lodích.

Z nejdůležitějších válečných lodí battlestarů útok přečká pouze nejstarší z nich, Battlestar Galactica toho času připravovaná na vyřazení a přeměnu v muzeum. Výhodou lodi je to, že její počítače nejsou propojeny do sítě a proto je Cyloni nemohou vyřadit jako v případě ostatních lodí. Vyřazovací ceremonie se účastní i ministryně školství Laura Rosslynová, která se, po smrti všech v žebříčku výše postavených představitelů vlády, stane novou prezidentkou kolonií. V době útoku Cylonů je již na cestě zpět na svou planetu, podaří se jí shromáždit malý konvoj lodí s nadsvětelným pohonem a nalézt Galacticu. Tu se její velitel komandér Adama snaží připravit do boje a zastaví proto u tajné zásobovací stanice, kde nalezne i prvního lidského Cylona. Vzniknou tím obavy z rozsahu Cylonské infiltrace. Ke Galacticu se připojí prezidentka, která Adamu přesvědčí, že než při hrdinném pokusu o alespoň nějaký odpor nesmyslně ztratit poslední bojeschopnou loď, bude lepší se zbytkem lidí před Cylony uprchnout a založit novou civilizaci jinde. Adama, aby dal celé cestě nějaký smysluplný cíl, v závěru posádce oznámí, že konvoj míří na mytickou planetu Zemi, jejíž existenci popisují náboženské svitky, ale její polohu nikdo nezná (Adama lže, že polohu znají jen admirálové).

Externí odkazy

Battlestar Galactica v Internet Movie Database (anglicky)
Battlestar Galactica v Česko-Slovenské filmové databázi