Battlestar Galactica (minisérie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Battlestar Galactica
Žánry sci-fi
akční
dobrodružný
drama
Formát minisérie
Předloha Battlestar Galactica
Námět Glen A. Larson
Scénář Ronald D. Moore
Christopher Eric James
Režie Michael Rymer
Země původu USAUSA Spojené státy
Jazyk angličtina
Počet dílů 2
Obvyklá délka 90 minut
Produkce a televizní štáb
Distributor NBCUniversal Television Distribution
Premiérové vysílání
TV stanice Sci-Fi Channel
Vysíláno 8. prosince 2003 – 9. prosince 2003
Battlestar Galactica na ČSFD IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Představitelem admirála Adamy byl v remaku Edward James Olmos

Battlestar Galactica je americká sci-fi televizní minisérie vysílaná ve dvou dílech v roce 2003 na stanici Sci-Fi Channel. Jedná se o remake fikčního světa a multimediální řady Battlestar Galactica, vycházejícího ze stejnojmenného seriálu z let 1978–1979. Díky úspěchu minisérie na ni navázal v letech 2005–2009 vysílaný seriál Battlestar Galactica.

Popis[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 odvysílal Sci-Fi Channel tříhodinovou minisérii. Její úspěch vedl stanici k rozhodnutí pokračovat v rozvíjení příběhu natočením dalších sezón klasického seriálu. Základní zápletka o útěku posledních lidí a hledání ztraceného třináctého kmene, byla přejata z původního seriálu, charakter postav a celkové vyznění příběhu se však výrazně změnily.

Postavy mají všeobecně hlouběji vykreslenou psychologii a Cyloni již nejsou plechové vraždící stroje, nýbrž mají i rafinované modely s lidskou podobou (lidštěji se i chovají) a různým původem, což je jednou ze základních zápletek. Baltar zde není jednoznačný zloduch, nýbrž sebestředný vědec, který udělal několik neuvážených rozhodnutí. Změnil se i styl vyprávění, tón je vážnější, uvěřitelnější, je natočen odlišným stylem kamery a obsahuje řadu odkazů na současný svět (například v něm, oproti původní sérii, hraje mnohem větší roli náboženství).

Děj[editovat | editovat zdroj]

Děj minisérie začíná po více než 40 letech od poslední války, kterou Cyloni z lidem neznámého důvodu sami přerušili. Obyvatelé kolonií si mysleli, že Cyloni chtějí mír a proto v zóně nikoho vybudovali stanici pro diplomatická setkání. Cyloni nikdy nepřišli, ale stanice se stala prvním místem jejich nového náhlého útoku na kolonie. Díky technologickému pokroku a infiltraci Cylonů s lidskou podobou, ovládnuvších počítačové sítě, byla obrana kolonií rychle vyřazena, vesmírné lodě zničeny a na planety byly svrženy atomové zbraně. Přežili pouze desetitisíce lidí, dílem na planetách a dílem na Cylony dosud nenalezených vesmírných lodích.

Z nejdůležitějších válečných lodí battlestarů útok přečká pouze nejstarší z nich, Battlestar Galactica toho času připravovaná na vyřazení a přeměnu v muzeum. Výhodou lodi je to, že její počítače nejsou propojeny do sítě a proto je Cyloni nemohou vyřadit jako v případě ostatních lodí. Vyřazovací ceremonie se účastní i ministryně školství Laura Rosslynová, která se, po smrti všech v žebříčku výše postavených představitelů vlády, stane novou prezidentkou kolonií. V době útoku Cylonů je již na cestě zpět na svou planetu, podaří se jí shromáždit malý konvoj lodí s nadsvětelným pohonem a nalézt Galacticu. Tu se její velitel komandér Adama snaží připravit do boje a zastaví proto u tajné zásobovací stanice, kde nalezne i prvního lidského Cylona. Vzniknou tím obavy z rozsahu Cylonské infiltrace. Ke Galacticu se připojí prezidentka, která Adamu přesvědčí, že než při hrdinném pokusu o alespoň nějaký odpor nesmyslně ztratit poslední bojeschopnou loď, bude lepší se zbytkem lidí před Cylony uprchnout a založit novou civilizaci jinde. Adama, aby dal celé cestě nějaký smysluplný cíl, v závěru posádce oznámí, že konvoj míří na mytickou planetu Zemi, jejíž existenci popisují náboženské svitky, ale její polohu nikdo nezná (Adama lže, že polohu znají jen admirálové).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]