Atributy svatého Václava
Svatý Václav je významnou postavou českých dějin. Faktografické zprávy o něm, které dnes dokládají některé hmotné i písemné prameny, se různí s idealizací jeho osoby, jakožto ochránce, knížete i křesťana, která byla v běhu času vykonstruována v českém prostředí. Kult sv. Václava byl mnohokráte užíván při agitačních snahách, ať už se jednalo o Karla IV., husity nebo protireformační program katolické církve.
Ideu sv. Václava jako věřícího a světce představovala především přítomnost základních křesťanských motivů, případně bylo zachyceno jeho krveprolití (v paralele na samotného Ježíše Krista)[1], kult panovníka reprezentovala knížecí čapka, koruna, znak přemyslovské orlice na štítu nebo praporu aj.[2], jeho zobrazení jako lidového a lidem blízkého člověka inspirovaly události z legend – pěstování obilí a révy, darování dřeva chudým, rušení šibenic nebo záchrana pohanských dětí.[3]
Chrámový poklad, který se nachází v Katedrále sv. Víta disponuje mnohými památkami, jsou zde i takové, které přímo odkazují na osobu sv. Václava. Ovšem pravděpodobnost, že je nosil opravdový Václav, je pramálo mizivá.[4] Umělec tedy často vycházel z dochovaných částí pravděpodobného Václavova brnění, které byly sv. Václavovi připisovány, a to z helmy, drátěné, kroužkové košile a meče. Tyto sekundární relikvie byly již od 13. stol. k vidění v pražské bazilice.[5] Železná přilbice, která byla zaznamenána v inventáři už roku 1354, je na temenní části poškozená. Kruh a nánosek s motivem křížku a Krista je starší než hlavní část helmy, patrně pochází z doby Karla Velikého. Dalším předmětem připisovaným sv. Václavovi je asi deset kilo vážící kroužková košile a také ocelový meč s křížkem zvaný korunovační. Tento meč však vznikl až za doby Karla IV.[4] Nedochovaným artefaktem spojovaným s Václavem bylo pověstné kopí. Mnoho kronikářů se o něm zmiňuje, přesto je více než pravděpodobné, že se jednalo o symbol, předmět, který byl Václavovi zasvěcen. U dalších artefaktů je velmi těžké prokázat jejich příslušnost k Václavově osobě a některé z nich už neexistují. Jsou jimi roucha, kožená bota i koflíky... [4]
Umělci často zobrazovali svatováclavský poklad při tvorbě svých děl.
Sv. Václav bývá vyobrazován s následujícími předměty[6]:
- knížecí čapka (panovnická symbolika)
- koruna (panovnická symbolika)
- kříž (křesťanská symbolika)
- přilbice (odkaz na svatováclavský poklad, bojová a ochranitelská symbolika)
- zbroj (odkaz na svatováclavský poklad, bojová a ochranitelská symbolika)
- meč (meč bez pochvy symbolizuje nositele práva)
- kopí (odkaz na svatováclavský poklad, bojová a ochranitelská symbolika)
- štít (bojová a ochranitelská symbolika)
- erb černé orlice (příslušnost k rodu Přemyslovců, případně nahrazen erbem dvojocasého lva)
- vinná réva (symbolika hojnosti a životní energie, odkaz na legendu, ve které sám sv. Václav připravuje mešní víno)
Sv. Václav často bývá zachycen při činnostech:
- jízda na koni/ jezdecká socha
- při jeho zavraždění
- při šlapaní vína
- prostý či majestátní postoj
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku.. Praha: Nakladatelství Paseka, 2014. ISBN 978-80-7432-501-4. S. 8.
- ↑ MUDRA, Aleš. Královské atributy ve středověké ikonografii svatého Václava. IN: KUBÍN, Petr a kol. Svatý Václav: na památku 1100. výročí narození knížete Václava Svatého.. Praha: TOGGA, 2010. ISBN 978-80-87258-23-1. S. 329–335.
- ↑ REMEŠOVÁ, Věra. Ikonografie a atributy svatých.. Praha: Zvon, 1991. ISBN 80-7113-045-1. S. 54.
- ↑ a b c OBRAZOVÁ, Pavla. Maior Gloria - Svatý kníže Václav. Litomyšl: Paseka, 1994. ISBN 80-85192-94-2. S. 113–114.
- ↑ MERHAUTOVÁ, Anežka. Vyobrazení českých světců. IN: Třeštík, Dušan, SOMMER, Petr, ŽEMLIČKA, Josef a kol. Přemyslovci - Budování českého státu. Praha: NLN, 2009. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 154–5.
- ↑ STUDENÝ, Jaroslav. Křesťanské symboly. Olomouc: (s.n.), 1992.