Přeskočit na obsah

Atletika na Letních olympijských hrách 2000 – desetiboj muži

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Atletika
na Letních olympijských hrách 2000
Atletika desetiboj muži
Základní údaje
PořadatelMezinárodní asociace atletických federací
Mezinárodní olympijský výbor
DějištěSydney
Datum27. - 28. 9. 2000
Startujícíxx mužů
Medailisté
Zlatá olympijská medaile  Erki Nool (EST)
Stříbrná olympijská medaile  Roman Šebrle (CZE)
Bronzová olympijská medaile  Chris Huffins (USA)
Soutěže
100 m muži ženy
200 m muži ženy
400 m muži ženy
800 m muži ženy
1500 m muži ženy
5 000 m muži ženy
10 000 m muži ženy
Maraton muži ženy
100 m překážek ženy
110 m překážek muži
400 m překážek muži ženy
Steeplechase muži
chůze na 20 km muži ženy
chůze na 50 km muži
Dálka muži ženy
Trojskok muži ženy
Výška muži ženy
Tyč muži ženy
Koule muži ženy
Disk muži ženy
Oštěp muži ženy
Kladivo muži ženy
Sedmiboj ženy
Desetiboj muži
4×100 m muži ženy
4×400 m muži ženy

<< 1996 seznam medailistů 2004 >>

Desetiboj na LOH 2000 v australském Sydney (27. - 28. 9. 2000) byl celkovou úrovní výsledných bodů spíše mírně slabší, ale přesto zde byly k vidění velmi zajímavé výkony. Mírně kontroverzním vítězem se stal Estonec Erki Nool výkonem 8640 bodů, za ním skončil Čech Roman Šebrle (8604 bodů) a bronz bral těsně Američan Chris Huffins (8595 bodů). Zajímavé je, že Šebrle o rok později překonal světový rekord (9026 bodů) a na dalších OH 2004 v Athénách zvítězil, Huffins po této sezóně naopak ukončil svoji atletickou kariéru. Velkou smůlu měl úřadující světový rekordman a mistr světa Tomáš Dvořák, který měl problémy s kolenem a závod dokončil až na 6. místě.

Kontroverze v disku

[editovat | editovat zdroj]

Erki Nool podle platných pravidel pravděpodobně neměl zaznamenat jediný platný pokus v disku, což by vyneslo druhý olympijský titul Romanu Šebrlemu a na bronzovou pozici posunulo Brita Deana Maceyho. Estonec měl ale velké štěstí, protože jeho rovněž nepovedený třetí pokus po dvou přešlapech rozhodčí nakonec uznali (snad šlo o snahu vyhnout se skandálu)[1]. Zadní část nohy Noola se však jasně dotkla okraje kruhu, což je běžně klasifikováno jako faul. Například i Tomáš Dvořák, který ve chvíli odhodu stál jen několik metrů od Noola pro média později prohlásil, že si je naprosto jistý Noolovým přešlapem. Zlatá medaile nicméně Estoncovi již nejspíš zůstane.

Boj o medaile

[editovat | editovat zdroj]

Podle očekávání začal nejlépe Američan Huffins, který proletěl stovku za 10,48 sekundy a nechal za sebou Noola (10,68 s) i Šebrleho (10,92 s). V dálce si vedli dobře Nool (776 cm), Huffins (771 cm) i Šebrle (762 cm). V kouli vrhl Huffins 15,27 m, Šebrle za ním zůstal jen o 5 cma Nool o 16 cm. Skok do výšky zvládl nejlépe Šebrle (212 cm), za ním Huffins (209 cm) a s odstupem Nool (200 cm). Čtyřstovku naopak ovládl Estonec s časem 46,71 s, Šebrle (48,20 s) i Huffins (48,31 s) ztráceli. 110 m. překážek zvládl nejlépe Šebrle (13,87 s) před Huffinsem (13,91 s) a s odtupem před Noolem (14,48 s). V disku se Nool zachránil sporným třetím pokusem (43,66 m), Šebrle (44,39 m) a zejména Huffins (49,55 m) hodili dál. Tyč zvládl z trojice nejlépe Nool (500 cm), Šebrle zaostal o 20 a Huffins o 30 cm. Také oštěp vyhrál mezi medailisty Nool (65,82 m) před Šebrlem (64,04 m) a Huffinsem (56,62 m). V závěrečném běhu na 1500 metrů byl z tria medailistů nejlepší Šebrle (4:28,79 min), čímž celkově předstihl Huffinse (4:38,71 min), ale nestačil už bodově na Noola (4:29,48 min.). Nool tak zvítězil o 34 bodů před Šebrlem a o 45 bodů před Huffinsem.

Tomáš Dvořák se potýkal se zdravotními problémy, přesto zvítězil v celém poli desetibojařů ve dvou disciplínách - vrhu koulí (15,91 m) a hodu oštěpem (69,94 m). Ani to ale nestačilo na lepší než šesté místo pro papírového favorita závodu. Na 14. místě skončil poslední český účastník soutěže Jiří Ryba, a to výkonem 8056 bodů. Závod dokončilo celkem 25 ze 38 startujících závodníků.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]