Arthur Plantagenet
| Arthur Plantagenet, 1. vikomt Lisle | |
|---|---|
 Erb vikomta Lisle s dekorací Podvazkového řádu | |
| Narození | 1461 Calais |
| Úmrtí | 3. března 1542 (ve věku 80–81 let) Tower |
| Místo pohřbení | Tower |
| Povolání | voják |
| Ocenění | Podvazkový řád |
| Choť | Elizabeth Grey (od 1511)[1][2] Honor Plantagenet, Viscountess Lisle (od 1529)[2][1] |
| Děti | Frances Plantagenet[3][4] Elizabeth Plantagenet[3] Bridget Plantagenet[3] |
| Rodiče | Eduard IV.[3][1] a Elizabeth Waiteová[3][1] |
| Rod | Yorkové |
| Příbuzní | Eduard V., Bridget z Yorku, Kateřina z Yorku, Marie z Yorku, Richard ze Shrewsbury, vévoda z Yorku, Alžběta z Yorku, Cecily of York, George Plantagenet, 1st Duke of Bedford, Margaret of York a Anna z Yorku (sourozenci) Margaret Monke[3] a Anthony Monck, of Potheridge House[4][3] (vnoučata) |
| Funkce | poslanec anglického parlamentu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arthur Plantagenet, 1. vikomt Lisle (Arthur Plantagenet, 1st Viscount Lisle) (1461/1475, Calais, Francie – 3. března 1542, Tower, Londýn, Anglie) byl anglický dvořan, politik a vojevůdce, nemanželský syn krále Eduarda IV. a nevlastní bratr královny Alžběty z Yorku. Byl posledním mužským potomkem královské dynastie Plantagenetů[5]. Za vlády Tudorovců dosáhl vlivného postavení u dvora, díky spříznění s rodem Greyů získal titul vikomta Lisle, Zastával vysoké funkce ve státní správě a získal Podvazkový řád, v letech 1533–1540 byl guvernérem v Calais. V roce 1540 byl obviněn z velezrady a uvězněn v Toweru, kde zemřel.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Calais jako nemanželský syn krále Eduarda IV., o matce nejsou jasné zprávy. Dětství strávil u královského dvora svého otce, po svržení dynastie Yorků o něm nejsou žádné zprávy. Znovu se objevil až počátkem 16. století u dvora Jindřicha VII. (Jindřichova manželka Alžběta z Yorku byla Arthurovou nevlastní sestrou) a dokázal získat poměrně vlivné postavení. Sloužil u námořnictva a v letech 1520–1533 byl viceadmirálem Anglie, doprovázel Jindřicha VIII. na jeho cestách do zahraničí. V roce 1523 získal titul vikomta Lisle a stal se členem Sněmovny lordů (titul vikomta Lisle předtím užíval jeho tchán Edward Grey), byl též členem Tajné rady a v roce 1524 obdržel Podvazkový řád. V letech 1533–1540 byl guvernérm v Calais a správu města vedl zodpovědně, i když neměl příliš mnoho politických schopností. V letech 1539–1542 zastával zároveň funkci lorda strážce pěti přístavů.
V roce 1540 upadl do podezření, že chce Calais předat Francouzům, načež byl odvolán, zatčen a uvězněn. Jeho podíl na spiknutí se ale nepodařilo prokázat, takže po dvou letech byl propuštěn, zemřel ale na infarkt o dva dny později. Po jeho zatčení byla zabavena jeho korespondence z Calais z let 1533–1540 a měla sloužit jako průkazní materiál v soudním procesu. Soubor dopisů zahrnuje 3 000 listů adresovaných manželce, příbuzným a přátelům u dvora a dodnes jako kompletní celek uložen pod názvem Lisle Letters v Národním archivu. Z korespondence často čerpali a citovali historikové zabývající se érou Jindřicha VIII., ale jako kompletní soubor byla vydána až v roce 1981.
Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla Elizabeth Grey, baronka Lisle (1470–1526), vdova po popraveném ministru financí Edmundu Dudleyovi, podruhé se oženil s Honor Grenville (1493-1566). Z prvního manželství měl tři dcery.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- St Clare Byrne, Muriel: The Lisle Letters; Chicago, 1981 ISBN 0-226-08801-4
