Arnošt Lustig
Arnošt Lustig (nar. 21. prosince 1926 v Praze) je český spisovatel a publicista světového významu, autor celé řady děl s tématem holocaustu.
Životopis
Lustig se narodil v Praze a zde také vychodil obecnou školu a začal studovat na reálce, ze které však byl roku 1941 z rasových důvodů vyloučen. 13. listopadu 1942 byl poslán do Terezína a v průběhu války poznal i další dva koncentrační tábory, polskou Osvětim a německý Buchenwald. V dubnu 1945 jako zázrakem uprchl z transportu smrti (z Buchenwaldu do Dachau) a ukrýval se až do konce války v Praze. Následkem holocaustu přišel téměř o celou svoji rodinu, což jej hluboce poznamenalo, a tak se jeho díla už od prvních povídkových souborů zabývají právě tématikou židů a druhé světové války.
Po válce v roce 1946 studoval na Vysoké škole politických a sociálních věd a začal přispívat do novin a časopisů. Roku 1948 odejel do Izraele jako zpravodaj v izraelsko-arabské válce, po návratu pracoval jako redaktor v rozhlase a v Mladém světě a byl i televizním scénáristou (mj. napsal i scénář podle své novely Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou).
Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 musel Českoslovansko opustit. Odešel nejdřív do Jugoslávie, poté žil v Izraeli. Nakonec se usadil v USA a zde přednášel film a literaturu na Americké univerzitě ve Washingtonu. V roce 1995 poněkud překvapil tím, že se stal šéfredaktorem českého verze časopisu Playboy.
Dílo
Tvorba Arnošta Lustiga málokdy vybočila z tématu holocaustu. Jeho knihy náleží k tzv. druhé vlně válečné prózy, tj. válečná próza z 50. a 60. let. Autoři druhé vlny se více zaměřovali na psychiku a vztah jedince k době než na události v širších souvislostech x faktograficky zaměřená první vlna.
- Noc a naděje, 1957 – sb.povídek, 7 povídek inspirovaných vlastními zážitky autora v terezínském ghettu
- Démanty noci, 1958 – sb.povídek, obsahuje povídku Tma nemá stín, zfilmovanou jako Démanty noci (1964, režie Jan Němec)
- Ulice ztracených bratří, 1959 – sb.povídek
- Můj známý Vili Feld, 1961 – novela, příběh člověka, který si obratně získává prospěch v Němci obsazené Praze i v prostředí koncentračního tábora (po válce pak deziluze a pocit zbytečnosti)
- První stanice štěstí, 1961 – povídky s poněkud socialistickým nádechem
- Dita Saxová, 1962 – novela, o dívce, která se vrací z koncentráku a není kvůli svým otřesným zážitkům schopná navázat normální život; nakonec odjíždí do Švýcarska a páchá sebevraždu skokem z ledovce
- Noc a den, 1962 – přepracovaný soubor již dříve vydaných povídek
- Transport z ráje, 1962
- Nikoho neponížíš, 1963 – sb. 4 povídek z prostředí protektorátu a Květnové revoluce
- Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, 1964 – novela podle skutečné události (Němci na Sicílii zajali židovské podnikatele, pod záminkami z nich vymámí jejich peníze a pošlou je s mladou tanečnicí Kateřinou do plynu. Ta si to jako jedniná uvědomí, vytrhne dozorci pistoli a zastřelí ho, i když ví, že vzpoura je marná.) Obsah podrobněji
- Vlny v řece, 1964 – souborné vydání několika jeho předchozích prací
- Bílé břízy na podzim, 1966
- Propast: Román, 1966 – vojín spadne do propasti a smrtelně se zraní, bilancuje svůj život
- Hořká vůně mandlí, 1968 – povídky, osudy jedné z mnoha židovských rodin zasažených holocaustem
- Miláček, 1968 – román, zde zúročil zkušenost z izraelsko-arabského konfliktu, milostný příběh odehrávající se v obleženém Jeruzalémě
- Nemilovaná: Z deníku sedmnáctileté Perly Sch., 1979 – novela, příběh prostitutky v terezínském ghettu stylizovaný jako její deník; Obsah knihy na serveru Studentský underground
- Král promluvil, neřekl nic, 1990 – román, návrat k postavě Viliho Felda z románu Můj známý Vili Feld
- Tma nemá stín, 1991
- Velká trojka, 1991
- Trilogie o osudech tří židovských žen:
- Colette: Dívka z Antverp, 1992
- Tanga: Dívka z Hamburku, 1992
- Lea: Dívka z Leeuwardenu, 2000
- Dům vrácené ozvěny, 1994
- Dívka s jizvou, 1995
- Kamarádi, 1995 – přibližuje život party židovských mladíků v Praze
- Modrý den, 1995
- Porgess, 1995
- Neslušné sny, 1997
- Oheň na vodě: Povídky, 1998
- Dobrý den, pane Lustig: Myšlenky o životě, 1999
- Krásné zelené oči, 2000
- Odpovědi: Rozhovory s Harry Jamesem Cargassem a Michalem Bauerem, 2000
- Eseje: Vybrané texty z let 1965–2000, 2001
- 3x18 (portréty a postřehy), 2002 – autobiografie (spoluautor František Cinger)
- Zasvěcení, 2002
- Esence, 2004