Apollo applications

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Apollo applications project byl americký projekt NASA z roku 1965, který navazoval na projekt Apollo a měl využít dosaženou vysokou úroveň americké kosmické techniky. Kvůli nedostatku finančních prostředků byl radikálně omezen.[1]Podařilo se uskutečnit jen dílčí program Skylab.

Okolnosti vzniku projektu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1964 ředitel NASA James Webb předložil vládě a Kongresu studii o pokračování programu Apollo po jeho splnění i s ohledem na využití nepoužitých raket a lodí. Projekt Extendet získal jen polovinu požadované státní podpory a přesto na ústředí NASA vzniklo v srpnu 1965 nové Oddělení programu aplikací Saturnu a Apolla, jehož ředitelem byl jmenován generálmajor David Jones. Plány vypracované v roce 1966 kvůli nákladné válce ve Vietnamu však nebylo možné realizovat.[2]

AES (Apollo extension project) Lunar base[editovat | editovat zdroj]

Plánováno bylo použít nepilotovaný Saturn V k vynesení a přistání na Měsíci jakéhosi "přístřešku" založeném na CSM Apolla. Poté měl druhý Saturn V vynést upravený CMS a LM Apolla s tříčlennou posádkou k Měsíci. Dva muži měli sestoupit na měsíc a tam být nejméně 200 dní. Měli tam používat upravený Lunar rover vehicle a speciální vozidlo Lunar Flier jako logistická vozidla pro stavbu většího "obydlí". Kvůli izolaci třetího člena posádky plánovači navrhovali přistání 3 lidí na Měsíci, nebo bylo zvažováno použíti orbitálních modulů na oběžné dráze Měsíce, se kterými by se spojilo CMS.

LESA (Lunar Exploration System of Apollo) Lunar base[editovat | editovat zdroj]

Základní hardware Apollo by byl vyvinut v AES, následován ALSS (Apollo logistic support system) a posléze LESA. Konečným výsledkem by byla stálá stanice na Měsíci. LESA představoval poslední NASA koncepci lunární základny před zrušením stavby dalších raket Saturn V. LESA měl použít nové Lunar landing vehicle k dovezení nákladu na povrch Měsíce a prodlužoval CMS a LM Taxi hardware a umožňoval by posádkám rozšiřovat a nakonec permanentně osídlit lunární základnu. Energii měl dodávat jaderný reaktor.

Pilotovaný let k Venuši[editovat | editovat zdroj]

Dále NASA plánovala pilotovaný let k Venuši. Tento let měl trvat asi rok.

Skylab[editovat | editovat zdroj]

Skylab byl jediný projekt, který NASA opravdu uskutečnila. Šlo o vesmírnou stanicí na zemské orbitě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Apollo Applications Program na anglické Wikipedii.

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 339.  
  2. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Zvrat v Kongresu, s. 202.