Apollónův chrám (Pompeje)
Apollónův chrám byla stavba antického chrámu nacházející se na západní straně hlavního fóra v Pompejích.
Apollónův kult byl nepochybně jedním z nejdůležitějších kultů ve starověkých Pompejích. Dokud Sullovi kolonisté nezavedli kult Kapitolské trojice (v roce 80 př. Kr.), byl Apollón dokonce považován za nejvyššího ochránce města.
Chrámu, jehož skromné pozůstatky jsou dnes zachovány, předcházela stavba svatyně postavené pravděpodobně v raném období 6. století př. Kr. na západním výběžku lávové plošiny, která zasahovala do městského okrsku, zasvěceného ještě od řeckých dob kultu boha Apollóna. O vzhledu svatyně se však neví prakticky nic. V pozdějším období, za nadvlády Samnitů, byla stavba stržena, aby udělala prostor novému chrámu.
Stavba byla půdorysně orientována souběžně s fórem. Ve své nejranější fázi zabírala mnohem větší prostor. Východním průčelím dokonce zabírala část hlavního fóra. Při novém stavebním uspořádání hlavního fóra v průběhu 2. století př. Kr. se půdorys chrámu zmenšil a vzhledově nabyla stavba definitivní podobu.
Podobně jako jiné chrámy v Pompejích je i Apollónův chrám vybudován v tzv. italickém stavebním stylu, který se od klasického řeckého odlišuje tím, že budova byla postavena na vyvýšeném pódiu. K chrámu vedlo impozantní schodiště. Chrám neměl klasickou předsíň; celá stavba byla obklopena dvaceti osmi korintskými sloupy. Průčelí chrámu dominovala šestice, uprostřed rozestoupených sloupů, nesoucí mohutný architráv s reliéfním vlysem.
Před mohutným schodištěm se dodnes nachází oltář z bílého mramoru, pocházející z republikánské doby. Zajímavým stavebním doplňkem je dodnes stojící jónský sloup před schodištěm, na kterém byly umístěny sluneční hodiny.
Celý okrsek s Apolónovým chrámem lemovaly arkády tvořené korintskými sloupy a nádržkami na očistnou vodu. Na podstavcích před sloupovím stálo několik soch, které jsou dnes uloženy ve sbírkách Národního archeologického muzea v Neapoli. Byli mezi nimi i bronzové sochy Apollóna a Diany v podobě lukostřelce, jejichž kopie jsou dnes vystaveny ve svatyni. V zadní části arkád byly na stěně namalovány scény z Iliady. Tak jako mnoho pompejských budov i Apollónovu svatyni těžce poškodilo zemětřesení v roce 62 po Kr. a v době ničivé pohromy v roce 79 po Kr. ještě neskončily práce na její obnově. Přesto to, co z kdysi nádherné stavby zůstalo, umožňuje rekonstruovat celé dějiny Pompejí od počátku až k jejich tragickému konci. Stavba Apolónova chrámu podává svědectví o sociálních a kulturních proměnách města, ke kterým došlo v průběhu staletí.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Apolónov chrám (Pompeje) na slovenské Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- A. C. Carpiceci, Pompeje dnes a jak vypadaly před 2000 lety, Bonechi Edizioni Il Turismo, Sesto Fiorentino, ISBN 978-88-7204-243-4
- S. Nappo, Pompeje - průvodce ztraceným městem, Rebo production, Čestlice, 1999, ISBN 80-7234-043-3
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Apollónův chrám na Wikimedia Commons
