Aplikovaná etika

Aplikovaná etika je disciplína praktické filozofie. Je zaměřena na zkoumání morálky ve specifických situacích. Hlavní otázka, kterou si aplikovaná etika klade, zní: „Co je optimální udělat v dané situaci?“ Aplikovaná etika řeší otázky týkající se morálních aspektů medicíny, podnikání, životního prostředí, politiky, vědy a techniky a jednotlivých profesních činností člověka.

Vývoj aplikované etiky

60. a 70. léta 20. století

První impulz pro vznik aplikované etiky dala antická starověká filozofie a východní filozofie. Přesto se přelomovými lety pro tuto disciplínu staly až 60. a 70. léta 20. století. Právě v této době totiž začínají lidé aktivně reagovat na aktuální morální problémy, jakými byli například dopady poválečných katastrof (2. světová válka, zejména pak Válka ve Vietnamu) na člověka a také na životní prostředí; vojenská tyranie; eutanazie; interrupce. Stále většího rozmachu dosahuje věda a technika, zejména pak genové inženýrství, se kterým zároveň přichází obavy z jeho možného zneužití.

Aplikovaná etika se vyprofilovala na pozadí etiky teoretické, jako reakce na výše zmíněné společenské problémy. Na naléhání vlád, církví a v neposlední řadě rodičů, začala aplikovaná etika pronikat ve formě nejrůznějších kurzů na akademickou půdu univerzit.

80. léta 20. století

V tomto období se mnoho filozofů rozhodlo spojit svou kariéru právě s aplikovanou etikou. Vznikla řada publikací, které se věnovaly filozofickému uvažování o povaze a předmětech aplikované etiky. Tyto publikace bez výjimky přispěly k tomu, aby se aplikovaná etika etablovala jako vědecká disciplína. Filozofové vnímali aplikovanou etiku jako pokus o implementaci všeobecných morálních norem a univerzálních etických teorií s cílem objasnit praktické problémy a tím přispět k jejich řešení. Teorii, argumenty a analýzu vnímali jako nástroje, které mohou být použity k přezkoumání morálních problémů. V dnešní době dochází k transformaci tohoto názoru: Teorie a principy musí být doplněny o vzorové případy, empirická data, hodnoty a situačnost.

Hlavní subdisciplíny aplikované etiky

Bio-lékařská etika - zabývá se etickými záležitostmi v lékařství a biomedicínském výzkumu.
Etika byznysu a Profesní etika - týká se problémů byznysu zejména nadnárodních korporací
Environmentální etika - zabývá se našimi vztahy a povinnostmi k budoucím generacím, ke zvířatům a jiným biologickým druhům, k ekosystému a biosféře jako celku.

Existují také jiná členění. Například výzkumníci a filozofové z Institutu aplikované etiky v Salcburku klasifikují subdisciplíny následovně:

Hospodářská etika
Profesní etika
Etika techniky
Etika vědy
Bioetika - pod bioetiku zahrnují medicínskou etiku, environmentální etiku a etiku zvířat

Významné osobnosti aplikované etiky

Peter Singer (* 16. 07. 1946)
Van Rensselaer Potter (* 27. 07. 1911 - † 06. 09. 2001)
John Rawls (* 21. 02. 1921 - † 24. 11. 2002)
Hans Jonas (* 10. 05. 1903 - † 05. 02. 1993)

Rozdíly mezi teoretickou a aplikovanou etikou

Teoretická etika	Aplikovaná etika
Filozoficko-teoretická disciplína, která se zabývá zkoumáním morálky	Praktická filozofie zaměřená na zkoumání morálky ve specifických podmínkách praxe
Orientace na všeobecné principy a normy	Orientace na aplikování etických principů a hodnot na různé oblasti praktického života člověka
Otázka: Co je správné a co nesprávné?	Otázka: Co je optimální udělat v dané situaci?
Hledání univerzalismu	Zvažování situačnosti
Předmětem jsou hodnotící soudy	Všeobecnost morálních norem a soudů je nižší
Rozlišování mezi dobrem a zlem	Řeší otázky týkající se morálních aspektů medicíny, podnikání, životního prostředí,...
Není vhodná pro řešení některých komplexních problémů, které souvisejí s rychlým rozvojem techniky	Překračuje akademický status a přispívá k řešení morálních problémů člověka
Navzdory tomu, že etická teorie obsahuje morální zkušenost, je vzdálená od reálného života	Její praktická propojenost na reálné problémy života člověka a celého lidstva je evidentní

Odkazy

Literatura

Fobel, P. Aplikovaná etika. Martin : Honner, 2002. ISBN 80-968399-5-0.
Singer, P. Practical Ethics. Cambridge University Press, 1993. ISBN 0-521-43971-X.