Hans Jonas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hans Jonas
Narození 10. května 1903
Mönchengladbach
Úmrtí 5. února 1993 (ve věku 89 let)
New York
Alma mater Marburská univerzita
Povolání filosof
Ocenění Velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hans Jonas (10. května 1903 Mönchengladbach5. února 1993 New York) byl židovský filosof německého původu. Zabýval se gnózí, etickými a náboženskými problémy a filosofickým výkladem života. Proslavil se hlavně jako myslitel lidské odpovědnosti za společnost a svět.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jonas se narodil v zámožné rodině, po maturitě v roce 1921 začal studovat filosofii ve Freiburgu u Edumda Husserla a hlavně Martina Heideggera, který jej osobně nadchl a trvale ovlivnil. Krátce studoval také v Berlíně filosofii u E. Troeltsche a při studiu judaistiky se seznámil s Leo Straussem. Roku 1923 začal studovat zemědělství, protože chtěl odejít do Izraele, brzy se však vrátil do Freiburgu a s Heideggerem odešel do Marburgu, kde poslouchal také teologii u Rudolfa Bultmanna a spřátelil se s Hannah Arendtovou. Po krátkém pobytu v Heidelbergu, v Bonnu a ve Frankfurtu se vrátil do Marburgu a začal pracovat na disertaci o filosofickém významu pozdně antické gnóze. Roku 1930 napsal knihu o problému svobody u Augustina a Pavla z Tarsu.

Brzy po nacistickém převzetí moci roku 1933 emigroval do Londýna a roku 1935 do Izraele, kde se stal členem polovojenské organizace Hagana. Po vypuknutí druhé světové války vstoupil do britské armády a jako protiletecký dělostřelec bojoval v Izraeli a od roku 1944 v Itálii. Po válce zjistil, že jeho matka zahynula v Osvětimi. V letech 1948-1949 bojoval v izraelské armádě, potom však přesídlil do Kanady, kde přednášel na univerzitách v Montrealu a Ottawě, od roku 1954 v New Yorku an New School for Social Research a jako hostující profesor také v Princetonu, v Chicagu a později také v Mnichově. Dostal řadu významných ocenění a čestných doktorátů, například Mírovou cenu německých knihkupců (1987).

Myšlení[editovat | editovat zdroj]

Prvním velkým Jonasovým tématem byl fenomenologický výklad gnóze a pozdně antického dualismu, od něhož přešel k raně křesťanské filosofii svobody. Heideggerovo politické selhání ho velmi poznamenalo a v poválečné době se obrátil k etickým problémům současného lidstva. Proti naivnímu optimismu šedesátých let, jak jej vyjádřil například Ernst Bloch v knize Princip naděje, postavil koncept obecné a ničím nepodmíněné lidské odpovědnosti a v knize Princip odpovědnosti formuloval slavný etický imperativ, inspirovaný Kantem:

Jednej tak, aby účinky tvého jednání byly slučitelné s pokračováním vpravdě lidského života na Zemi.
— H. Jonas, Princip odpovědnosti. Praha 1997, str. 35.

Tento princip lidské odpovědnosti pak aplikoval na otázky medicíny, biologie a dalších věd. Kladl přitom zvláštní důraz na to, že se nemůže jednat jen o udržení biologických podmínek pro holé přežití, nýbrž o udržení a rozvoj podmínek pro důstojný lidský život ve svobodě a odpovědnosti. V pozdějších letech se vrátil k tématu svobody a ukazoval, jak je lidská svoboda už předznačena v celé oblasti živého – například v podobě látkové výměny, pohybu a smyslového vnímání. Naopak i duchovní činnost člověka vyrůstá z jeho organické, živé povahy a je s ní vždy spojena. V posledních letech se Jonas věnoval i náboženským otázkám a v knize Pojem Boha po Osvětimi (1987) formuloval originální teodiceu, ovlivněnou „procesním myšlením“ A. N. Whiteheada: Bůh, který stvořil svět, mu sice zůstává v lásce nakloněn, svěřil jej však plně do lidských rukou. Všechno zlo má tedy čistě lidský původ a je odpovědností člověka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jonas, H., Princip odpovědnosti. Praha: Oikúmené 1997. ISBN 80-86005-06-2
  • Jonas, H., Evoluce a svoboda. In: Lidé města 2/2005, ISSN 1212-8112, str. 83-96

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hans Jonas na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]