Anatolské bejliky
Anatolské bejliky Anadolu beylikleri
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
různá
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Státní útvar | |||||||||
Vznik
|
|||||||||
Zánik
|
16. století – poslední bejlik anektován Osmanskou říší
| ||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
Anatolské bejliky (turecky Anadolu beylikleri, osmansky Tavâif-i mülûk) neboli turecké bejliky v Anatolii byly drobná nezávislá knížectví ve středověké Anatolii (Malé Asii) po zániku Seldžucké říše a předcházející Osmanské říši.
Původ bejliků sahá od konce 11. století, kdy byli správou nad různými částmi Seldžucké říši pověrováni regionální vládci zvaní bejové. Vznik nezávislých knížectví souvisel s rozpadem Seldžucké říši a zejména pak s rozpadem Rúmského sultanátu v druhé polovině 13. století. Tento proces pokračoval také ve století následujícím. Slabé a politicky rozdrobené bejliky uvolnili prostor pro vytvoření nové říše. Historicky předcházely Osmanské říši, která sama byla na počátku jedním z anatolských bejliků. Časem však Osmané zesílili natolik, aby si mohli postupně podmanit ostatní drobná knížectví a vytvořit z nich jednotný stát.
Seznam anatolských bejliků
[editovat | editovat zdroj]Anatolské bejliky s vlajkami dle Katalánského atlasu:
- Ajdin (1300–1425)
- Ahiler (asi 1290–1362)
- Alanye (1293–1471)
- Afšar (1480–1534)
- Canik (?–1460)
- Dulkadirové (1348–1522)
- Eretna (1335–1390)
- Erzinkan (1379–1410)
- Jandar (1291–1461)
- Karaman (1250–1487)
- Karası (1296–1357)
- Lâdik (1262–1391)
- Menteşe (1261–1424)
- Osmanský bejlik (od 1299)
- Teke (1321–1423)
- Sarukhan (1300–1410)
- atd.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anatolské bejliky na Wikimedia Commons