Ajdinský bejlik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ajdinský bejlik

Ajdinský bejlik existoval coby (polo)nezávislý bejlik (knížectví) v Anatolii od rozpadu Rúmského sultanátu na počátku 14. století po anexi Osmanskou říší v roce 1426. Jeho hlavním městem bylo původně Birgi, posléze pak Ajasoluk (dnes Selçuk) v provincii İzmir.

Zejména v první polovině 14. století představovalo ajdinské námořnictvo významnou sílu v Egejském moři a hrálo klíčovou roli při rozvoji tureckého pirátství, jeho vzestup nedokázala natrvalo zastavit ani drtivá porážka ajdinského loďstva od loďstva rytířů sv. Jana v bitvě u ostrova Chios v roce 1319. Moc Ajdinských bejů dosáhla vrcholu za vlády Umura Lva (1334-1348), který byl považován za významného spojence byzantského císaře Jana VI. Kantakuzenose. Toto spojenectví ale vzápětí přineslo Umurově říši úpadek, protože se stala cílem křížové výpravy, která dobyla Smyrnu.