Alžběta Marie Minsterberská
| Alžběta Marie Minsterberská | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. května 1625 Olešnice |
| Úmrtí | 17. března 1686 (ve věku 60 let) Olešnice |
| Místo pohřbení | Bazilika sv. Jana Evangelisty, Olešnice |
| Povolání | regentka |
| Choť | Silvius I. Nimrod Württemberský |
| Děti | Julius Zikmund Silvius II. Bedřich Kristián Oldřich I. Württemberský |
| Rodiče | Karel Fridrich Minsterbersko-Olešnický a Anna Žofie Sasko-Altenburská |
| Rod | páni z Kunštátu a Poděbrad |
| Příbuzní | Karel Württembersko-Bernstadtský (vnuk) |
| Funkce | regent |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alžběta Marie Minsterberská též Eliška Marie, vévodkyně z Württemberka (11. května 1625 Olešnice – 17. března 1686 Olešnice) byla poslední přislušnice rodu knížat z Minsterberka, potomků českého krále Jiřího z Poděbrad.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byla jediným dítětem knížete Karla Fridricha Minsterberského z Olešnice (1593–1647) a jeho první manželky Anny Sofie (1598–1641), dcery vévody Bedřicha Viléma I. Sasko-Výmarského.
V Olešnici se 1. května 1647 provdala za Silvia I. Nimroda Württemberského z Juliusburgu, kterému přinesla věnem Olešnické knížectví s asi sedmdesáti tisíci obyvateli, panství Meziboří a Šternberk na Moravě. Její otec zemřel již 31. května 1647 a král Ferdinand III. ponechal manželům olešnické vévodství, které udělil Silviovi Nimrodovi v léno, ale nechal si odstoupit panství Jevišovice.
V roce 1652 založila společně s manželem Řád lebky. Po vévodově smrti v dubnu 1664 vládla jako regentka za své čtyři nedospělé syny, spolu s Kristiánem Břežským a Augustem hrabětem z Lehnice.
Zemřela 17. března 1686 ve věku 60 let. Byla pohřběna po boku svého manžela v kryptě baziliky sv. Jana Evangelisty v Olešnici.[1] Její smrtí vymřel po přeslici knížecí rod Minsterberků.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]Z manželství se narodilo sedm dětí:
- 1. Anna Žofie Württemberská (29. 8. 1648 Olešnice – 13. 4. 1661 tamtéž)[2][3]
- 2. Karel Ferdinand Württemberský (15. 1. 1650 Olešnice – 2. 1. 1669 Kassel), svobodný a bezdětný[3][4]
- 3. Silvius II. Bedřich Württemberský (21. 2. 1651 Olešnice – 3. 6. 1697 tamtéž), vévoda württembersko-olešnický od roku 1668 až do své smrti[5][3]
- ⚭ 1672 Eleonora Šarlota Württembersko-Montbéliardská (20. 11. 1656 Barum – 13. 4. 1743 Vratislav)[3][6]
- 4. Kristián Oldřich I. Württemberský (9. 4. 1652 Olešnice – 5. 4. 1704 tamtéž), vévoda württembersko-bernštatský v letech 1669–1697 a poté vévoda württembersko-olešnický od roku 1697 až do své smrti[7]
- I. ⚭ 1672 Anna Alžběta Anhaltsko-Bernburská (19. 3. 1647 Bernburg – 3. 9. 1680 Bierutów)[8][9]
- II. ⚭ 1683 Sybila Marie Sasko-Merseburská (28. 10. 1667 Merseburg – 9. 10. 1693 Bierutów)[9]
- III. ⚭ 1695 Žofie Vilemína Fríská (17. 10. 1659 Aurich – 4. 2. 1698 Bierutów)[9][10]
- IV. ⚭ 1700 Žofie Meklenburská (21. 6. 1662 Güstrow – 7. 6. 1738 Olešnice)[11][9]
- 5. Julius Zikmund Württemberský (18. 8. 1653 Olešnice – 15. 10. 1684 Dobroszyce), vévoda württembersko-juliusburský od roku 1677 až do své smrti[12][3]
- ⚭ 1677 Anna Žofie Meklenbursko-Schwerinská (24. 11. 1647 Schwerin – 13. 8. 1726 Dobroszyce)[13]
- 6. Kunhuta Juliana Württemberská (20. 3. 1655 Olešnice – 21. 3. 1655 tamtéž)[3][14]
- 7. Sylvius Württemberský (*/† 8. 5. 1660 Olešnice)[3][15]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Karl Friedrich Pauli: Allgemeine preussische staats-geschichte, samt aller dazu gehörigen … S. 559 f.
- Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens S. 170 f.
- Jan Županič: Württemberkové v Olešnici. In: Studia zachodne, 13, 2011, S. 49–64.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alžběta Marie Minsterberská na Wikimedia Commons - http://genealogy.euweb.cz/bohemia/podieb.html Archivováno 19. 9. 2020 na Wayback Machine.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Elisabeth Maria of Oels (1625-1686) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Anna Sofie von Württemberg-Oels, Prinzessin. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Johann the Younger - wizg04.htm. www.hansdenyngre.dk [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Karl Ferdinand von Württemberg-Oels, Prinz. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Silvius ll Friedrich von Württemberg-Oels, Herzog. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Eleonore Charlotte von Württemberg-Mömpelgard, Herzogin von Württemberg-Oels. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Christian Ulrich I von Württemberg-Oels, Herzog. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Anna Elisabeth von Anhalt-Bernburg, Prinzessin, Herzogin zu Württemberg-Oels. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Johann the Younger - wizg06.htm. www.hansdenyngre.dk [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Sophie Wilhelmine von Ostfriesland, Herzogin zu Württemberg-Bernstadt. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Sophie von Mecklenburg-Gustrow, Herzogin zu Württemberg-Oels-Bernstadt. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Julius Siegmund von Württemberg-Oels, Herzog zu Württemberg-Juliusburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Anna Sofia von Mecklenburg-Schwerin, Herzogin zu Württemberg-Juliusburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Kunigunde Juliane von Württemberg-Oels, Prinzessin. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Sylvius von Württemberg-Oels, Prinz. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth Marie von Münsterberg-Oels na německé Wikipedii.
