Zobrazení zdroje stránky Alveolární vibranta

{{Infobox - IPA
 | obrázek = IPA Unicode 0x0072.svg
 | číslo IPA = 122
 | znak IPA = r
 | znak SAMPA = r
 | zvuk = Alveolar trill.ogg
}}
'''Alveolární vibranta''' je [[souhláska]], která se vyskytuje v mnoha jazycích. V [[mezinárodní fonetická abeceda|mezinárodní fonetické abecedě]] se označuje symbolem '''{{IPA|r}}''', číselné označení [[mezinárodní fonetická abeceda|IPA]] je 122, [[ekvivalent]]ním symbolem v [[SAMPA]] je '''r'''.

Obvykle se řadí mezi tzv. [[Rhotické souhlásky|rhotické]] (erové) souhlásky.

== Charakteristika ==

* '''Způsob [[artikulace (lingvistika)|artikulace]]:''' kmitavá souhláska ([[vibrantní souhláska|vibranta]]). Vytváří se kmitáním [[jazyk (orgán)|jazyka]].
* '''Místo artikulace:''' dásňová souhláska ([[alveolární souhláska|alveolára]]). Při artikulaci se [[jazyk (orgán)|jazyk]] opakovaně dotýká špičkou horního dásňového oblouku.
* '''[[Znělost]]:''' Znělá souhláska – při artikulaci [[hlasivky]] vibrují.
* Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci [[Ústa a ústní dutina|ústní dutinou]].
* Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky (po uvolnění uzávěry).
* [[Pulmonická hláska|Pulmonická]] [[egresivní hláska|egresivní]] hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z [[plíce|plic]].

Tato hláska patří mezi [[Sonora (lingvistika)|sonory]], tj. má kromě šumové i tónovou charakteristiku. V některých jazycích může plnit funkci [[slabika|slabičného]] jádra – slabikotvorné r {{IPA|[r̩]}}.

== V češtině ==

V [[čeština|češtině]] se tato hláska zaznamenává písmenem '''R''', '''r'''.

Často se stává slabikotvornou souhláskou, tj. namísto [[samohláska|samohlásky]] plní funkci [[slabika|slabičného]] jádra. Nikdy však v této funkci nestojí na začátku slabiky, vždy musí být tato hláska předcházena jinou souhláskou, např. ve slově ''k'''r'''k''.

Alveolární vibranta je pro mnoho lidí obtížná k vyslovení, často je odlišně artikulována, např. jako [[uvulární vibranta]] {{IPA|[ʀ]}}. Jiný způsob artikulace psaného /r/ je v češtině považován za vadu řeči a označuje se jako [[rotacismus]]. V češtině však mnoho rodilých mluvčí používá (aniž si to uvědomuje) místo alveolární vibranty [[alveolární verberanta|alveolární verberantu]].<ref>https://www.phil.muni.cz/jazyk/files/fonetika/verberanta.pdf</ref>

== V jiných jazycích ==

Písmeno '''r''' se v mnoha jazycích používá k označení „r-ových hlásek“, které se mohou vyslovovat odlišným způsobem než v češtině: [[Uvulární vibranta|{{IPA|[ʀ]}}]], [[Alveolární verberanta|{{IPA|[ɾ]}}]], [[Alveolární aproximanta|{{IPA|[ɹ]}}]], [[Retroflexní aproximanta|{{IPA|[ɻ]}}]] aj. V některých jazycích je popsána i neznělá varianta výslovnosti [{{IPA|r̥}}].

Český způsob výslovnosti r je populární jako námět parodií u anglosaských jazyků. Tento způsob výslovnosti totiž používají cizinci se špatným přízvukem (kromě [[Slované|Slovanů]] třeba i [[Arabové]]). Přesto se nemusí vždy jednat o chybu - tento způsob výslovnosti je zcela běžný i u rodilých mluvčích, ale z keltských národů ([[Skoti]], [[Irové]], [[Velšané]]).

{{Pahýl část}}

== Zvýšená alveolární vibranta ==

V [[čeština|češtině]] se vyskytuje jako samostatný [[foném]] alveolární vibranta, která se na rozdíl od [{{IPA|r}}] vyznačuje zvýšením místa artikulace [{{IPA|r̝}}] a zúžením prostoru mezi jazykem a tvrdým patrem, čímž nabývá [[frikativní souhláska|frikativní]] charakter. Hláska zároveň ztrácí charakter [[Sonora (lingvistika)|sonory]], nikdy není slabičným jádrem. Zatímco alveolární vibranta [{{IPA|r}}] se vyznačuje 1–3 výraznými kmity, zvýšená alveolární vibranta [{{IPA|r̝}}] má 3–5 menších kmitů. Základní výslovnost této hlásky je znělá, vlivem souhláskového okolí se však vyslovuje i nezněle [{{IPA|r̝̊|}}], přičemž neznělá výslovnost je považována za [[alofon]]ní ke znělé.

Tato hláska je typická pro češtinu, kde se označuje písmenem '''Ř''', '''ř'''. Pro cizince je její výslovnost velmi obtížná. Nesprávná výslovnost /ř/ se označuje jako „[[rotacismus bohemicus]]“.

Sporadicky je popsána i v jiných jazycích, například v některých dialektech [[hornolužická srbština|hornolužické srbštiny]], [[slezština (lechický jazyk)|slezštiny]]<ref>Dąbrowska, Anna (2004), Język polski, Wrocław: wydawnictwo Dolnośląskie, {{ISBN|83-7384-063-X}}</ref> nebo [[Kašubština|kašubštiny]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Projekt Rastko Kaszuby - Fonetyka i fonologia
| periodikum = Archiv
| vydavatel = 
| url = http://www.rastko.net/rastko-ka/index2.php?option=com_content&task=view&id=227&pop=1&page=0&Itemid=26
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160304000614/http://www.rastko.net/rastko-ka/index2.php?option=com_content&task=view&id=227&pop=1&page=0&Itemid=26
| datum vydání = 2016-03-04
| datum přístupu = 2017-09-13
}}</ref>. Dále ji můžeme najít v severních [[dialekt]]ech [[Slovenština|slovenštiny]], ale pouze u hranic s [[Polsko|Polskem]]<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Dział Sieci Komputerowych
 | periodikum = www.gwarypolskie.uw.edu.pl
 | url = http://www.gwarypolskie.uw.edu.pl/index.php?option=com_content&task=view&id=218&Itemid=58
 | datum přístupu = 2017-09-13
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20131113214551/http://www.gwarypolskie.uw.edu.pl/index.php?option=com_content&task=view&id=218&Itemid=58
 | datum archivace = 2013-11-13
 | nedostupné = ano
}}</ref>, v jazyce [[Kobon]], kterým se mluví na [[Papua Nová Guinea|Papui Nové Guineji]], v některých [[Nářečí norštiny|severonorských]] dialektech v okolí [[Narvik]]u a v [[Berberské jazyky|berberštině]] v oblasti pohoří [[Ríf]]. Při špatné výslovnosti se může výjimečně objevit i v [[Portugalština|portugalštině]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Grønnum
| jméno = Nina
| titul = Fonetik og Fonologi
| url = https://books.google.cz/books?id=9RtCAgAAQBAJ&redir_esc=y
| vydavatel = Lindhardt og Ringhof
| počet stran = 451
| isbn = 9788750040453
| poznámka = Google-Books-ID: 9RtCAgAAQBAJ
| jazyk = da
}}</ref>. Z oficiálních národních jazyků má ale „ř“ čeština skutečně jako jediná.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=ČiliChili - Národní mýty, Ano/ne |url=http://cilichili.cz/2015/5-mistri/tema/ano-ne/ |datum přístupu=2016-01-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160304073756/http://cilichili.cz/2015/5-mistri/tema/ano-ne/ |datum archivace=2016-03-04 |nedostupné=ano }}</ref>

Vzácně se lze setkat v [[polština|polštině]] s výslovností spřežky rz jako [{{IPA|r̝}}] (nezněle [{{IPA|r̝̊|}}]), a to u starších mluvčích v některých dialektech; v standardní polštině tato hláska splynula s ż s výslovností [{{IPA|ʐ}}] (při neznělé výslovnosti s sz [{{IPA|ʂ}}]).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Gwary polskie - Frykatywne rż (ř) |url=http://www.gwarypolskie.uw.edu.pl/index.php?option=com_content&task=view&id=218&Itemid=58 |datum přístupu=06-05-2014 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131113214551/http://www.gwarypolskie.uw.edu.pl/index.php?option=com_content&task=view&id=218&Itemid=58 |datum archivace=13-11-2013 |nedostupné=ano }}</ref>

Znělost či neznělost hlásky se někdy projevuje při přepisu do [[cyrilice]] – [{{IPA|r̝}}] na рж, [{{IPA|r̝̊|}}] na рш, např. v ruském přepisu Бедржих = Bedřich, Пршеров = Přerov.

== Reference ==
<references/>

{{Souhlásky}}
{{Portály|Jazyk}}

[[Kategorie:Souhlásky]]
[[Kategorie:Alveolární souhlásky]]