Alianore Hollandová, hraběnka z March

Alianore Hollandová
	hraběnka z March; baronka Cherletonová
Narození	13. října 1370; Upholland, Lancashire, Anglie
Úmrtí	říjen 1405
Manželé	Roger Mortimer, 4. hrabě z March; Edward Charleton, 5. baron Cherleton
Potomci	Edmund Mortimer, 5. hrabě z March; Roger Mortimer; Anne de Mortimer; Eleonora Mortimerová; Jana Charletonová; Joyce Charletonová
Otec	Tomáš Holland, 2. hrabě z Kentu
Matka	Alice FitzAlan
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alianore Hollandová, hraběnka z March (také uváděna jako Eleanor; 13. října 1370, Upholland – říjen 1405) byla nejstarší dcera Tomáše Hollanda, 2. hraběte z Kentu, a manželkou Rogera Mortimera, 4. hraběte z March, domnělého dědice jejího strýce anglického krále Richarda II. Přes svou dceru Anne de Mortimer byla prababičkou yorkistických králů Eduarda IV. a Richarda III. Byla také guvernantkou druhé manželky Richarda II., Izabely z Valois.

Původ a rodina[editovat | editovat zdroj]

Alianore Hollanová se narodila 13. října 1370 v Uphollandu v Lancashire jako nejstarší dítě Tomáše Hollanda, 2. hraběte z Kentu a lady Alice FitzAlan, dcery hraběte Richarda z Arundelu a jeho druhé manželky Eleonory z Lancasteru, která byla dcerou hraběte Jindřicha z Lancasteru, vnuka anglického krále Jindřicha III.

Jejími prarodiči z otcovy strany byli Tomáš Holland, 1. hrabě z Kentu, a Jana z Kentu, která měla ze třetího manželství s anglickým princem Eduardem, Černým princem, syna Richarda II. Aleinořin otec tak byl po matce polorodým bratrem anglického krále Richarda II.

Alianore měla čtyři bratry a šest sester:

Tomáš Holland, 1. vévoda ze Surrey
Jan Holland
Richard Holland
Edmund Holland, 4. hrabě z Kentu
Jana Hollandová
Eleonora Hollandová
Markéta Hollandová
Alžběta Hollandová
Anna Hollanová
Bridget Hollandová

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Alianore byla dvakrát vdaná:

První manželství[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se Alianore provdala někdy kolem 7. října 1388 za Rogera Mortimera, čtrnáctiletého schovance svého otce a syna a dědice Edmunda Mortimera, 3. hraběte z March, a pravnuka anglického krále Eduarda III.

Edmund Mortimer zemřel v roce 1381 a zanechal po sobě jako dědice rozlehlých panství Mortimerů sedmiletého Rogera. Opatrovnictví tak důležitého dědice bylo „politickým problémem v letech 1382–4“ a nakonec byly Mortimerovy pozemky uděleny konsorciu za 4 000 £ ročně a opatrovnictví jeho osoby bylo původně uděleno Richardu Fitzalanovi, 11. hraběti z Arundelu. Na příkaz matky krále Richarda Jany z Kentu však v srpnu 1384 byly Mortimerovi pozemky uděleny za 6000 marek jejímu Janinu synovi Tomášovi Hollandovi, 2. hraběti z Kentu, který kolem 7. října 1388 za Mortimera provdal svou dceru Alianore.

Roger Mortimer měl přes svou matku Filipu Plantagenetovou, dceru a dědičku Lionela z Antverp, 1. vévody z Clarence, třetího, ale druhého přeživšího syna krále Eduarda III., nárok na anglickou korunu. Protože Richard II. neměl potomky, byl jeho příbuzný Roger Mortimer, jako přímý potomek Eduarda III., pravděpodobně další v pořadí na trůn (tento argument později úspěšně použil první yorkský král Eduard IV., aby získal trůn). Historik G. E. Cokayne uvádí, že v říjnu 1385 byl Mortimer králem prohlášen za dědice. Toto bylo zpochybněno R.R. Daviesem, který prohlásil, že příběh, že Richard v říjnu 1385 v parlamentu veřejně prohlásil Mortimera za domnělého dědice, je nepodložený, i když i Davies připustil, že se o něm v té době otevřeně diskutovalo. Záležitost byla objasněna v roce 2006, kdy bylo zjištěno, že k deklaraci došlo v parlamentu v roce 1386, nikoli v roce 1385, a že byla vytlačena interpolací v kronice Eulogium a je podpořena odkazem ve Westminsterské kronice.

20. července 1398 byl čtyřiadvacetiletý Roger Mortimer zabit v potyčce s 'O'Brienovými muži' v Kellsu. Kronikář Wigmore říká, že jel před svou armádou, bez doprovodu a měl na sobě irský oděv, a že ti, kdo ho zabili, nevěděli, kdo to je. Pochován byl v opatství Wigmore. Následující rok král odjel do Irska, aby pomstil Mortimerovu smrt. Kronikář Wigmore, i když kritizuje Mortimera za chtíč a nedbalost v jeho povinnosti vůči Bohu, ho vychvaluje jako "poctivého, aktivního v rytířských cvičeních, slavného v přívětivosti, vlídného a veselého v rozhovoru, vynikajícího nad svými současníky krásou vzhledu, přepychového v jeho hodování a velkorysého ve svých darech."

Alianore měla s Rogerem Mortimerem dva syny a dvě dcery:

Edmund Mortimer, 5. hrabě z March
Roger Mortimer
Anne de Mortimer
Eleonora Mortimerová

Druhé manželství[editovat | editovat zdroj]

Podruhé se Alianore provdala před 9. červnem 1399 za Edward Charlton, 5. barona Charltona, se kterým měla dvě dcery, spoludědičky jejich otce a po roce 1425 spoludědičky polorodého bratra Edmunda Mortimera: