Alexandr Dobrý
| Alexandr I. Moldavský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. století |
| Úmrtí | 1. ledna 1432 Sučava |
| Povolání | panovník |
| Nábož. vyznání | pravoslaví |
| Choť | Rymgajla Ana Neacșa |
| Děti | Iliaș I of Moldavia Petru III of Moldavia Bogdan II. Moldavský Petr III. Áron Stephen II of Moldavia Vasilissa[1] |
| Rodiče | Roman I. Moldavský[1] a Anastasia of Moldova[1] |
| Rod | Mușatinové |
| Příbuzní | Roman II of Moldavia a Alexăndrel of Moldavia (vnoučata) |
| Funkce | Moldavský kníže (1400–1432) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexandr I. Moldavský zvaný obvykle Alexandr Dobrý, rumunsky Alexandru cel Bun (asi 1375 – 1. ledna 1432, Sučava) byl moldavským knížetem z musatinské dynastie, jenž vládl v letech 1400 až 1432. Zahájil řadu reforem a upevnil postavení Moldavského knížectví. Zasáhl i do českých dějin, když poskytl ochranu husitům, kteří se uchýlili na území Moldávie z Uher a Polska.[2]
Trůn získal s podporou Zikmunda Lucemburského. Roku 1403 reformoval úřední správu země vytvořením Vojvodské rady a zřízením funkce kancléře (logofăt). Zavedl nové daňové zákony, udělil obchodní privilegia obchodníkům ze Lvova (1408) a Krakova (1409), zlepšil situaci na obchodních cestách (zejména na té spojující přístav Cetatea Albă s Polskem) a rozšířil přístavy Cetatea Albă (dnes Bilhorod-Dnistrovskyj) a Chilia (dnes Kilija na Ukrajině). Podílel se na urovnání sporu mezi moldavskou pravoslavnou církví s konstantinopolským patriarchou. Zřídil samostatné biskupství v Sučavě. Postavil klášter Bistrița (kde je i pohřben) a pokračoval ve stavbě kláštera Neamț. Jeho darování 31 cikánských rodin klášteru Bistrița je prvním zdokumentovaným důkazem o cikánském otroctví v Moldávii.[3] V zahraniční politice vytvořil systém spojenectví s Valašskem a Polskem, obecně proti Uhrům.[4] V roce 1402 se stal přísežným vazalem Polského království. Smlouva byla obnovena v letech 1404, 1407, 1411 a 1415. Alexander se zúčastnil dvou bitev proti Řádu německých rytířů: bitvy u Grunwaldu a obléhání Marienburgu. V roce 1420 ubránil Moldávii před prvním vpádem Osmanů v bitvě u Cetatea Albă. Zapojil se také do bojů o moc ve Valašsku tím, že pomohl Radu II. Plešatému v roce 1418 a 1419 a Alexandru I. v roce 1429. Kvůli územnímu nároku Polska a předchozí neochotě polského krále splnit svou část vazalské smlouvy během osmanského útoku v roce 1420 zaútočil Alexandr v závěru života na Polsko. Střet skončil mírovou smlouvou ze Sučavy podepsanou 18. listopadu 1431.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander the Good na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Alexandru cel Bun. Cojeco.cz [online]. [cit. 2024-03-26]. Dostupné online.
- ↑ ACHIM, Viorel. The Roma in Romanian History. [s.l.]: Central European University Press 238 s. Dostupné online. ISBN 978-963-9241-84-8. (anglicky) Google-Books-ID: BOl4BgAAQBAJ.
- ↑ DELETANT, Dennis. Moldavia between Hungary and Poland, 1347-1412. The Slavonic and East European Review. 1986, roč. 64, čís. 2, s. 189–211. Dostupné online [cit. 2024-03-26]. ISSN 0037-6795.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr I. Moldavský na Wikimedia Commons
