Agrokor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Agrokor
Logo
Logo
Základní údaje
Datum založení 1976
Sídlo Záhřeb, Chorvatsko
Adresa sídla Záhřeb, Chorvatsko
Klíčoví lidé Ivica Todorić
Identifikátory
Oficiální web www.agrokor.hr
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Cibona Tower, sídlo Agrokoru v Záhřebu

Agrokor je chorvatská maloobchodní akciová společnost a nadnárodní holding se dílem v Záhřebu. Byla založena v roce 1976. Skupuje různé podniky na Balkánu, patří ji například řetězec s potravinami Konzum, který v Chorvatsku čítá přes 700 poboček,[1] značky balené vody Jamnica, Jana, značka zmrzlin Ledo nebo například síť trafik Tisak.[2] Jejím CEO a budovatelem byl do začátku roku 2017 nejbohatší chorvatský podnikatel Ivica Todorić.

V posledních letech se firma dostala díky velké expanzi a následnému zadlužení do problémů. Na začátku roku 2017 byl sesazen z vedení Todorić a byl dosazen krizový management.[3] Problémem se zabývá i chorvatská vláda.[4]

Firma Agrokor je často přirovnávána k českému potravinářsko-chemicko-zemědělskému holdingu Agrofert.[5] Bývalý majitel Agrofertu Andrej Babiš se přátelí s Ivicou Todorićem.[6]

Aféra Agrokor[editovat | editovat zdroj]

Aféra Agrokor (chorvatsky Afera Agrokor) vedla v roce 2017 k destabilizaci politické situace v Chorvatsku a pádu koaliční vlády HDZ a Most.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Aféru odstartovaly pochybnosti v účetnictví tehdy největší chorvatské společnosti Agrokor, která v druhé dekádě 21. století získala na významu především po fúzi některých dalších regionálně významných společností (např. Mercator). Pomocí dostupných úvěrů se jí podařilo rychle expandovat a získat dominantní podíl na trzích několika zemí bývalé Jugoslávie.[7] Společnost zaměstnávala v roce 2017 cca 60 tisíc lidí[8] a její obrat představoval 15 % chorvatského HDP.[9]

V první polovině roku 2017 byla společnost Agrokor v dluhu ve výši 6 milionů USD.[10]

Politická reakce[editovat | editovat zdroj]

Ekonomické potíže podniku přiměly chorvatskou vládu, aby schválila zákon, který umožní velkým podnikům vyhnout se riziku bankrotu a zajistí jim automaticky státní ochranu.[11] Zákon byl přezdíván v médiích Lex Agrokor.[9] Poté, co chorvatští sociální demokraté vyzvali ministra financí Zdravko Mariće a bývalého manažera společnosti Agrokor k rezignaci, se k jejich požadavku přidala strana Most, čímž došlo fakticky k ohrožení chorvatské vládnoucí koalice, kterou tvořilo Chorvatské demokratické spojenectví (HDZ) a strana Most.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SEZEMSKÝ, Jiří. Babišův chorvatský vzor Agrokor, který vydělal na EET, krachuje. Forum24.cz. 2017-03-29. Dostupné online [cit. 2017-05-11]. (česky) 
  2. Homepage – Agrokor. Agrokor [online]. [cit. 2017-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. RADAČIČOVÁ, Simone. Chorvatsku hrozí předčasné volby. Vládu potápějí potíže soukromé společnosti Agrokor, které hrozí bankrot. Hospodářské noviny. 2017-05-10. Dostupné online [cit. 2017-05-11]. (česky) 
  4. Chorvatsko má obavy z problémů potravinářského gigantu Agrokor. Investičníweb.cz [online]. 2017-03-24 [cit. 2017-05-11]. Dostupné online. (česky) 
  5. Bývalá Jugoslávie se znovu spojuje. Balkánskému "Agrofertu" hrozí krach - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-11]. 
  6. Babiš cenné informace z EET využije ve prospěch svého Agrofertu! Nikdo už mu nebude schopen konkurovat, zuří Kalousek. Živnostenské listy. Dostupné online [cit. 2017-05-11]. (česky) [nedostupný zdroj]
  7. Článek na portálu neweurope.eu (anglicky)
  8. Článek na portálu Financial Times (anglicky)
  9. a b c Článek na portálu politico.eu (anglicky)
  10. Článek na portálu dw.com (anglicky)
  11. Článek na portálu echo24.cz

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]