Přeskočit na obsah

Agonalia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Agonalia, též Agonia, Agonium či Agonales byl ve starověkém římské náboženství svátek který se konal se čtyřikrát do roka a to 9. ledna, 17. března, 21. května a 11. prosince. Zavedeny byly údajně římským králem Numem Pompiliem. Význam svátku byl již v době konce Římské republiky nejasný a není jasné nakolik byl skutečně slaven, Varro a Macrobius v souvislosti s březnovými Agonaliemi uvádí jako svůj zdroj salie, respektive pontifiky. Ovidius ve svých Fasti zmiňuje Agonalie konané 9. ledna a počest boha Iana, při kterých rex sacrorum v římské Regii obětoval berana. Varro ve svém díle O latinském jazyce a Macrobius v Saturnáliích píší o Agonaliích k poctě Marta. V tento den byl rovněž slaven svátek Liberalia, ale nezdá že by mezi těmito dvěma svátky byla souvislost. Varro též uvádí oběť berana, kterou prováděl rex sacrorum v Regii.[1][2][3]

  1. ADKINS, Lesley; ADKINS, Roy A. Antický Řím : Encyklopedická příručka. Praha: Slovart, 2012. ISBN 978-80-7391-579-7. S. 313. 
  2. DOHNAL, Albert. Ottův slovník naučný - Agonie(slavnost) [online]. [cit. 2018-02-01]. (slavnost) Dostupné online. 
  3. LUGEROVÁ, Lucie. Martův kult v antickém Římě. Olomouc, 2015. Magisterská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta Katedra historie. Vedoucí práce Ivana Koucká. s. 64–65. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]