Acheron Fossae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Topografická mapa oblasti Acheron Fossae
Topografická mapa Acheron Fossae
Topografická mapa Acheron Fossae
Poloha 37.3N × 135.8W
Útvar prohlubeň
Výška 2 km
Rozměr 718 km
Jméno Klasické albedové jméno

Acheron Fossae je protáhlá úzká a mělká prohlubeň na povrchu Marsu, která se nachází na severní polokouli v severozápadní části oblasti Tharsis, západně od štítové sopky Alba Patera, 1 050 km[1] severně od sopky Olympus Mons, východně od Amazonis Planitia. Na jihovýchodním okraji prohlubně se nachází impaktní kráter Diacria Patera. Prohlubeň se táhne přes 718 km[2]

Oblast vykazuje silné známky po tektonické činnosti, kdy zdejší kůra je značně rozlámaná zlomy (táhnoucími se převážně v východo-západním směru) a různě vyzdvihnuta/poklesnuta.[3] Předpokládá se, že oblast musela být dříve v historii Marsu velmi tektonicky aktivní[4] a že se jedná o velmi starou kůru datovanou pomocí počítání množství kráterů na 3,9 až 3,7 miliardy let.[5] Samotná oblast Acheron Fossae je nejspíše součástí sítě rozsáhlých trhlin a zlomů vycházejících z vyklenuté oblasti Tharsis.[4] Po vyklenutí astenosféry a rozlámání kůry se pak objevila v noachianu vulkanická aktivita.[5] Oblast byla pojmenována v roce 1979[2] dle klasického albedového jména. Název pochází z řecké mytologie, kde Acherón byla řeka vedoucí do podzemní říše a fossae je výraz z latiny.

Část oblasti Acheron Fossae

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Pohled na oblast Acharon Fossae na denním snímku THEMIS

Existuje teorie vzniku této oblasti, která jí dává do podobnosti s pozemskými riftovými zónami, kdy díky vyklenutí litosféry dochází k rozlámání kůry okolo slabších částí kůry či preexistujících zlomových ploch.[4] Oblast tak připomíná například oblasti východní Afriky, kde dochází k oddělování kontinentální kůry a vzniku údolí. Vznik probíhal nejspíše v několika fázích, kdy v první fázi došlo k vyklenutí oblasti a vzniku pohoří, následně v druhé fázi k rozlámání kůry a vytvoření zlomových struktur převážně v V-Z až JV-SZ směru a v poslední fázi objevení vulkanismu, což dokládá malá sopka ve východní části.[6]

Na základě měření topografických údajů se zjistilo, že některé zlomy jsou až 600 km dlouhé a 25 až 100 km široké s maximálním převýšením vůči okolní krajině až 2000 metrů.[6] Zlomová oblast se někdy rozlišuje na dvě jednotky označované Acheron Fossae I a II, oddělující od sebe severní a jižní část.[6]

Eroze[editovat | editovat zdroj]

Díky svému stáří byla oblast vystavena i silné erozi, která změnila její podobu. Tyto procesy byly spojeny jak s větrnou erozí, tak s vulkanickou aktivitou, ale i s přítomností vody na povrchu Marsu, kdy se předpokládá, že zde byla tekoucí voda, ale i místa, kde se voda akumulovala a vytvářela tak soustavné vodní plochy.[7] V dnešních dnech ale nepanuje shoda, jestli voda byla v oblasti již přítomna a dostala se tlakem na povrch a nebo jestli byla přenesena ve formě deště.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mars Odyssey Image: Acheron Fossae in Visible Light [online]. [cit. 2007-11-24]. Dostupné online.  
  2. a b Google maps, Mars - Acheron Fossae [online]. [cit. 2007-09-07]. Dostupné online.  
  3. Deep faults and disrupted crater at Acheron Fossae [online]. [cit. 2007-11-24]. Dostupné online.  
  4. a b c Další novinky z Marsu [online]. [cit. 2007-11-24]. Dostupné online.  
  5. a b Acheron Fossae, Mars: Tectonic rifting, volcanism, and implications for lithospheric thickness [online]. [cit. 2007-11-24]. Dostupné online.  
  6. a b c Acheron Fossae, Mars: A Martian rift observed by the High Resolution Stereo Camera (HRSC) [online]. [cit. 2007-11-24]. Dostupné online.  
  7. ACHERON FOSSAE, MARS: EVIDENCE OF FLUVIAL ACTIVITY AND MASS FLOW. [online]. [cit. 2007-11-24]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]