Abasy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Abaasy (Abaahy nebo Abasy[1], sacha: Aбаасы, Abaası; dogalsky: Абааһы, Abaahı; azersky: Abası; turecky: Abası; maďarsky: Abaaszi; bulharsky: Абааси, Abaasi; rusky: Абасы, Abasy; příbuzný z turkických jazyků slovo Abası) jsou démoni v sachské mytologii. Jakutský šamanismus rozděluje vesmír na horní vrstvu a dolní vrstvu, se zemí jako "jakýmsi neurčitým prostorem nebo věcí" mezi[1]. Abaasy žijí v dolní vrstvě, která se také nazývá podsvětím, a nebo "královstvím temnoty"[1].

Abaasy je stvoření, které žije v blízkosti hrobů a v opuštěných staveních ze kterých vychází pouze když chce škodit a ničit[2]. Abaasy slouží vládci mrtvých, který má jméno Arson-Duolai, ten se živý polykáním lidských duší a také šířením nemocí. Abaasy mohou být uklidnění krvavou obětí[2], prý způsobují sexuální posedlost a šílenství[3][4].

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou popisováni jako "jednooká, jednoruká, jednonohá" monstra se sedmi železnými zuby a jedovatou krví, která osedlávají "dvouhlavé, osminohé a dvojocasé draky jako oře.[5]" V eposu oloncho jsou to ošklivá a hrozná lidožravá monstra, proti kterým, vyjíždí mnoho hrdinů např. Ňurgun Bootur. Jejich náčelník je Alyp Khara Aat Mogoidoon a vypadá jako obr se třemi hlavami, šesti rukami, šesti nohami a tělem ze železa.

Kulturní význam[editovat | editovat zdroj]

Koncept abaasy je tak hluboce zakořeněný do podvědomí lidí že sloveso абааһы көр- (čti abaasy) je každodenním pojmem pro význam "nenávidět" a "nelíbit se".

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c A handbook of Siberia and Arctic Russia.. 1920. vyd. [s.l.]: London, Dostupné online. S. pp. 221–222.. 
  2. a b GERTRUDE, Jones. Dictionary of Mythology Folklore and Symbols. 1962. vyd. [s.l.]: New York: The Scarecrow Press, Inc. 
  3. MELETINSKY, Eleazar M. The Poetics of Myth. 2000. vyd. [s.l.]: New York [u.a.]: Routledge ISBN 0-415-92898-2. 
  4. BRADBY, M. K. The Logic of the Unconscious Mind. 1920. vyd. [s.l.]: London: Oxford University Press. S. pp. 257–258. 
  5. HATTO, A.T. Essays on Medieval German and Other Poetry. 2011. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press